Dle vyprávění mojí babičky bohužel sedláci odmítli prodat pozemky, kudy měla vést železniční trať. Nechanice se tak octly na okraji rozvojových oblastí a jejich historické postavení ztratilo nenávratně na významnosti. Železniční zastávka Nechanice nevznikla ani v době, kdy už by o ni Nechaničtí měli zájem. Nebyly už peníze na výstavbu.
V dnešní době se stále diskutuje, zda železniční tratě, které nejsou plně vytížené a finančně příjmové, zachovat nebo rušit. Nabízí se však otázka, která má mnohem širší kontext a význam pro dané území. Jak zachovat kvalitu života v oblastech, které jsou třeba vzdálené a méně obydlené, ale jsou závislé právě na takovémto druhu dopravy? Železnice také patří mezi tzv. nízkouhlíkovou dopravu, nebude snadné ji něčím nahradit. Představa, že ji nahradí elektrobusy, je zatím značně nereálná a není jisté, zda tato forma dopravy bude v konečném důsledku levnější.
Zamezení vylidňování venkova z jedné strany a z druhé strany přelidnění měst je jednou z velkých výzev budoucích let. Zachování kvalitní dopravní obslužnosti právě i železnicí, je jedním z hlavních atributů, který je při rozhodování lidí, kde budou bydlet, velmi důležitý.
Jednoznačně se tedy kloním k tomu, aby bylo vždy při závažných rozhodováních, zda vlakovou trať zachovat či uzavřít, zohledněn nejen finanční aspekt, ale také všechny další vlivy, které rozhodnutí spustí - a to hlavně ty negativní na kvalitu života lidí. Možná by stálo za to zamyslet se i nad tím, jak zatraktivnit dopravu vlakem na málo vytížených tratích - nejen tím, jaký tam bude jezdit vlak, ale hlavně tím, jaké obce leží v okolí a jak zajistit jejich rozvoj, aby v nich chtělo bydlet více lidí. Železnice nakonec může být levnější, než elektrobusy a při dobrém provozu je i multifunkční – může přepravovat nejen lidi, ale i jiný náklad. A to stojí za zamyšlení.
RADKA VLADYKOVÁ, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR
