Po roce 1989 byl klášter vrácen řádu benediktinů, kteří jej však nemohli osídlit. Některé občanské iniciativy udělaly drobnější úpravy v zahradě, ale kromě prohlídek historických expozic a působení našeho městského muzea, byl klášter prázdný. Až v roce 2004 zde začala působit neziskovka Agentura pro rozvoj Broumovska, která začala pořádat drobné kulturní a společenské akce a snažila se prostory oživovat.
Město tyto aktivity od začátku podporovalo, stejně jako místní podnikatelé. Tak se vytvořil stabilní program a základ, který umožnil oslovit další partnery z#řad státních institucí, firem a nadací. Výsledkem bylo v roce 2012 získání evropského grantu, ze kterého mohla být v roce 2014 zrekonstruována celá klášterní zahrada a také část vnitřních prostor. Vedle evropské dotace se#díky podpoře privátních dárců a Nadace ČEZ povedlo zrekonstruovat i ubytovací kapacity v bývalých mnišských celách.
Přestože město jako takové nemá s klášterem ani klášterní zahradou nic společného, snažíme se tyto prostory a aktivity podporovat. Turisté ani občané nerozlišují, zda jsou v městském parku nebo klášterní zahradě.
V objektu dnes funguje Vzdělávací a kulturní centrum Klášter Broumov, které zde pořádá koncerty, hudebně-naučné večery, vědecké besedy, Univerzitu třetího věku a řadu dalších kulturních a#vzdělávacích projektů. Návštěvnost se za posledních deset let více než zdvojnásobila, jen loni dosáhla šedesáti tisíc, což je významný příspěvek k místní ekonomice. Obnovená pulsující památka je pro každé město významným symbolem rozvoje.
Klášter slouží turistům a zároveň je místem setkávání a kulturního života místních lidí, což doplňuje nabídku kultury, kterou připravuje samo město. Chtěl bych tímto za dosavadní spolupráci a obnovu kláštera poděkovat převorovi břevnovského kláštera Prokopu Siostrzonkovi a Agentuře pro rozvoj Broumovska v čele s jedním z místních podnikatelů Janem Školníkem, který aktivity i#další plány v broumovském klášteře rozvíjí.
Jaroslav Bitnar, starosta Broumova, sdružení Volba pro Broumov
