Někdo vyklízí po zimě staré harampádí, další se pustí do jarního úklidu zahrádky. Vyhrabat trávník, ostříhat větve, shrabat... Všichni to známe. Ale co s odpadem, uschlou trávou, mechem, listím? Nejjednodušší řešení – spálit. Tak se nad mnohými zahradami vine k obloze dým, často velmi štiplavý či smrdutý. A to i přesto, že pálení rostlinného odpadu je zakázané.
V některých obcích tomu alespoň v tomto období předcházejí přistavením jednoho i více kontejnerů určených pro bioodpad. Kromě této možnosti mají obce a města sběrné dvory, kam lze tento odpad odvézt. Jenže je to mnohdy z ruky a člověk by měl mít vozík, nechce-li v kufru auta vozit pytle s listím. Starší lidé také často nemají auto k dispozici či už se bojí jezdit a na zádech pytel do sběrného dvora nepotáhnou.
Pro všechny tyto případy je nejjednodušší pořídit si biopopelnici s pravidelným vývozem. Někde to stojí sice nějakou tu kačku navíc, ale zase nemusíte od jara do podzimu řešit klasický problém „kam s ním“. Nejen, že se budete chovat ekologicky, ale i sousedé budou rádi. Museli snášet popílek i nepříjemný zápach vašeho ohýnku a jistě na vás nechtěli v rámci dobrých sousedských vztahů volat hned policii...
Všichni chceme žít v upraveném prostředí, mysleme ale při úklidu i na druhé a na životní prostředí.
RADKA VLADYKOVÁ, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR
