Kulaté výročí naší školy oslavilo vedení obce s pedagogy a žáky kulturním programem, který byl sice zdlouhavý, ale nádherný. Vystoupili při něm současní žáci základní a mateřské školy pod vedením svých učitelů a všem to moc slušelo. Významným oslavám byli přítomni rodiče dětí, dědové, babičky, příbuzní, známí a kamarádi. Tleskali, pištěli, jásali, konzumovali, utráceli a vzpomínali na časy dávno minulé, ale taky krásné.
Doprovodné soutěže, to byl „nervák“ pro soutěžící i diváky. Někteří aktéři vystoupení trochu nezvládli v duchu rytmu, ale právě tím byli jedineční. Není umění odcvičit předem nacvičenou sestavu, ale improvizovat v rámci aktuální atmosféry na scéně a v publiku. Oni ti „rošťáci“ bývají v životě mnohdy úspěšnější a praktičtější. Učitelský sbor zjistil, jaké má ve svých žácích skryté talenty, improvizátory a klasiky. Ze školních lumpů se vyloupli oblíbenci a žákům se smyslem pro detail zbyly slzy v očích.
Každá škola má výchovný charakter, ale každý je takový, jaké je jeho okolí. Nejsou hloupí žáci, nejsou nespokojení učitelé, ale pro každou dětskou dušičku je třeba předepisovat jiný recept a stanovit jinou diagnózu. Vedení obce a mnozí občané se domnívají, že takovými učiteli ti současní právě jsou. Přísní, zodpovědní, ale se smyslem pro povinnost a pro humor. Každého člověka, bez rozdílu věku, potěší hezké a vlídné slovo, uznání a ocenění, byť je pouze morální. U dětí to platí dvojnásobně. Pedagogická a psychologická nauka a vědecké poučky jsou mnohdy zbytečné, když vychovatel nenajde „Cestu do hlubiny študákovy duše“, protože „Škola je základ života“.
Přejme všem výše jmenovaným mnoho zdaru do následujícího desetiletí a naší školičce, krásnou budoucnost, uznalé učitele a žáky, za které se v budoucnosti naše obec ani škola nebude stydět. Kariéristů a prospěchářů má už naše současná společnost dosti!