Středa 1. prosince 2021, svátek má Iva
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Stát ušetří, důchodce zaplatí

Názory

  8:25
PRAHA - Češi se zřejmě zákona o penzijní reformě do voleb nedočkají. Už to vypadalo, že se blýská na lepší časy, protože Škromachova skupina, složená ze zástupců všech parlamentních stran.

Byla podpora spoření na penzi myšlena vážně?

Skupina se shodla na pěti zásadních bodech, ze kterých by měla vycházet budoucí penzijní reforma, a měla v úmyslu již téměř hotový zákon předložit vládě a parlamentu ke schválení.

To nejzajímavější, co návrh obsahoval, bylo výrazné - až pětinásobné - zvýšení daňových výhod pro ty, kteří začnou s penzijním spořením nebo životním pojištěním. Ovšem přišla výměna na postu šéfa komunistické strany a vše začalo být jinak.

Komunisté v poslední chvíli vetovali návrh zákona kvůli navrhované hranici pro odchod do důchodu (pětašedesát let) a právě podpoře spoření na penzi, která by byla podle nich příliš vysoká. Od té doby neprobíhají žádná jednání.

Žádný zákon se nepřipravuje, protože ministerstvo práce a sociálních věcí k tomu nedostalo zadání od premiéra. Tomu se totiž dohoda bez komunistů nelíbí.

Nebezpečný argument
O penzijní reformě se hovoří již léta. Její případný odklad o půl či tři čtvrtě roku není fatální. Nikde ovšem není psáno, že po volbách se politické strany na něčem dohodnou. Zato je veřejnost neustále uklidňována, že dvacet let penzijnímu systému žádný problém nehrozí. Tento argument je nebezpečný a falešný.

Za prvé může ztratit platnost - stačí, aby došlo k výraznému posunu některých makroekonomických veličin, z nichž vychází, nečekaným směrem, a z dvaceti let může být pět. Za druhé, s reformou nelze čekat, až bude zle. Musí začít dřív, aby přechod na nižší úroveň důchodů (v poměru k reálné mzdě) byl pozvolnější a občané i státní kasa se na něj mohli co nejlépe připravit.

Ostatně sám úřad vlády před rokem pověřil tým odborníků připravit podklady pro rozhodnutí o důchodové reformě, a z jejich úst zaznělo jasně - pokud nedojde v nynějším důchodovém systému ke změnám, v roce 2050 bude činit jeho deficit polovinu hrubého domácího produktu.

To, na čem se nekomunistické parlamentní strany dohodly, ještě samo o sobě reformu nepředstavuje. Posunutí věkové hranice pro odchod do důchodu na šedesát pět let je jen jednou z nutných parametrických změn. Dohoda, že i nadále bude jeho základem průběžný systém, je pouhou deklarací něčeho, co většina lidí tušila.

Vytvoření rezervního fondu z přebytku na důchodovém účtu a privatizačních příjmů není také nijak převratné. Jednak není jasné, na co bude fond určen a navíc může akumulovat prostředky jen na dočasné a chatrné záplatování.

Přesto dohoda znamenala alespoň nějaký posun a obsahovala jeden důležitý bod - větší podporu penzijnímu připojištění a životnímu pojištění. Politici navrhovali zvýšit možnost odpočtu peněz individuálně spořených na důchod až ve výši 60 tisíc z daňového základu ročně a navýšení odpočtů pro příspěvky zaměstnavatelů ze tří na pět procent hrubé mzdy.

Tento klíčový bod nyní bere za své, přestože v létě zvýšení podpory penzijnímu připojištění ministerstvo financí slibovalo prosadit dokonce samostatně v novele zákona o dani z příjmu. A minimálně opoziční ODS nebyla proti.

Záhy po zveřejnění záměrů ministerstva se však začaly objevovat informace, že by vše mělo platit až od roku 2007 (aby to odnesl až rozpočet další vlády) a nakonec, že si to možná pan ministr ještě rozmyslí.

Když návrh uspěl v tripartitě i na jednání o penzijní reformě, připravilo ministerstvo obsáhlý pozměňovací návrh k novele zákona o dani z příjmu, který nepřímo upravoval hned několik dalších zákonů a zcela nelogicky se velice vážným způsobem dotýkal třeba obsahu pojistné smlouvy. Zcela logicky tento podivný legislativní balík nevzbudil v pojišťovacím světě zrovna
velké nadšení.

Že by právě o to ministerstvu šlo? Nakonec se rozhodlo celý pozměňovací návrh vůbec nepředložit s odůvodněním, že změny navrhne v rámci zákona o penzijní reformě. Podle jeho návrhu přitom měly změny platit již od roku 2006, zatímco o reformě se jen diskutovalo, a psal se přelom září a října. Myslelo to ministerstvo financí s podporou spoření na penzi vůbec někdy vážně? Anebo šlo jen o další daňový populistický trik?

Finanční vetřelec
Daňové úlevy by přitom nemusely mít fatální dopad do veřejných financí. Příspěvky od zaměstnavatelů inkasuje zhruba 700 tisíc lidí. Kdyby všichni zaměstnavatelé využili nového prostoru pro navýšení, přišel by stát o pár set milionů korun, zato do systému připojištění na penzi by mohly přitéct tři miliardy.

U daňových odpočtů pro fyzické osoby lze dopad změn odhadovat hůře. Lidé si dnes mohou odepsat maximálně dvakrát dvanáct tisíc ročně - peněz spořených na penzi a na životní pojištění. Podle posledních údajů je u nás tři miliony lidí penzijně připojištěných a 2,7 milionu pojištěných na dožití. Odpočty z daní by se hrubým výpočtem mohly zvýšit maximálně o 140 miliard.

Stát tedy tyto peníze ušetří. Systém penzí bude dál v sobě živit finančního vetřelce. Zaplatí za to „jen“ budoucí důchodci, dnešní čtyřicetiletí a mladší.

Myslelo to ministerstvo financí s podporou spoření na penzi vůbec někdy vážně? Anebo šlo jen o další daňový populistický trik?

Autor:

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat