Teď žádný covid nehrozí a přesto jsou tu rekordní výdaje, což kritizuje jak opozice, tak dokonce i část vládní koalice.
Je schodek státního rozpočtu 389 miliard korun příliš vysoký?
Jenže samotná absolutní výše schodku není to nejhorší. Mnohem větším problémem je, že vláda se chystá utrácet v době, kdy je na tom ekonomika docela dobře. To může „přehřát“ ekonomiku a vést k neblahým koncům, tedy přispět následně k hlubší krizi v případě ekonomického propadu. A protože zadlužení státu rychle roste, může to vést i k problémům s jeho splácením, protože s růstem zadlužení obvykle rostou úroky z dluhu.
Státní dluh roste, reformy stojí. Kolik generací zaplatí dnešní pohodlí politiků? |
Ostatně splácení dluhu a úroků z něj je, když nepočítáme rezervní peníze, šestou největší kapitolou státního rozpočtu. Celkem má státní rozpočet 42 kapitol. Že je tak velká část státního rozpočtu věnována splácení dluhu, zní docela hrozivě.
Vláda může argumentovat tím, že schodek není až tak strašný. Kdybychom ho totiž přepočítali z absolutních čísel na částky odpovídající jednotné kupní síle koruny, tedy odstranili vliv inflace, nebyl by druhý nejvyšší, ale až čtvrtý nejvyšší. Jenže vyšší schodky byly v letech 2020–2022, kdy tu byla nejprve covidová a poté energetická krize a tím přirozeně rostly i výdaje státu. Teď tu nic takového není.
Schillerová navrhuje schodek 389 miliard, na obranu dá vláda dvě procenta HDP |
Takzvané strukturální saldo, tedy ukazatel, který odhaluje, jak by vypadal státní rozpočet při odečtení výkyvů ekonomiky, ukazuje, že v roce 2027 by schodek činil minimálně 2,8 procenta HDP a s mimořádnými výdaji na obranu a jadernou energetiku dokonce 3,75 procenta HDP. A to je minimální odhad vycházející z předpokladu nulového růstu ekonomiky v příštím roce. Spíš to bude více. Větší strukturální schodky jsme tu měli jen za mimořádných situací, jako byl covid, finanční krize, ekonomický stres po atentátech v roce 2001 či mimořádné výdaje na pomoc při povodních nebo případy, kdy byly do výdajů státu zaúčtovány náklady na budoucí církevní restituce.
Ministryně financí tvrdí, že zvýšení schodku je nutné, protože předchozí vláda jí zanechala díry v rozpočtu. Bez tak velkého schodku by prý přestaly fungovat sociální služby, zdravotnictví je na hraně kolapsu atd. Tohle ovšem není tak úplně pravda. Kolaps státu nehrozil. Vláda mohla některé výdaje utlumit a jinde, kde chce utrácet více, prostě tolik neutrácet. Ale nechce.
Obviňování, že za všechno vlastně může minulý premiér Petr Fiala, se podobá dřívějším obviněním, že za všechno může bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. To je trochu směšné. A aby toho nebylo málo, vůbec není jisté, že příští rok kabinet udrží plánovaný schodek ve výši 389 miliard. Mnohé napovídá tomu, že ne. Ostatně oněch 389 miliard je tam uvedeno jen proto, že premiér Andrej Babiš oznámil, že schodek bude pod 400 miliardami korun. Je to vlastně jen takový marketingový tah.
Návrh státního rozpočtu není dobrý, deficit je vysoký, kritizuje Pavel |
Sliby, že později začne vláda státní rozpočet „konsolidovat“, tedy šetřit, jsou spíše lacinou náplastí. Zvažované zvýšení daní z kratomu, tabáku či z některých investičních nemovitostí a zavedení EET příliš nepomohou. Rozhodně to nepřinese do rozpočtu dost peněz nutných pro podstatné snížení schodku. Nejspíš se tím ani nepodaří snížit schodek na konci tohoto vládního období na úroveň, na jaké byl na jeho začátku, jak napřímo slibuje Schillerová. Utrácivá a zadlužovací jízda tak zřejmě bude pokračovat. Tohle je jen start.
