Je zjevné, že na Úřadu vlády, kde sídlí ministr bez ministerstva Marek Ženíšek, není nikdo, kdo by panu ministrovi řekl:
„To tam nepište, protože to není pravda. Dneska je na webu všechno a určitě se najde nějaký šťoura, který vám připomene, že nedávno, 25. září, jste se v tiskovce ,Vláda schválila navýšení rozpočtu pro vědu a výzkum na 43,3 miliardy. Jde o první nárůst za dva roky´ chlubil tím, že vláda schválila navýšení rozpočtu na vědu a výzkum ve výši 3,1 mld. na 43,3 miliardy, což představuje meziroční nárůst o 8 %. A vy jste k tomu dodal ,Po dvou letech stagnace půjde na vědu a výzkum konečně výrazně více peněz. Přes tři miliardy navíc je dobrá zpráva pro českou vědu.´ Jak pak budete veřejnosti i sobě vysvětlovat nesoulad těch dvou čísel? A být vámi, vůbec bych o financování vědy a výzkumu ze státního rozpočtu nemluvil, protože za Babiše bylo líp.“
Protože na Úřadu vlády zjevně není nikdo, kdo by financování vědy a výzkumu ze státního rozpočtu rozuměl, nabízím tímto panu ministrovi a jeho poradcům zdarma úvodní lekci semestrálního kurzu o financování vědy a výzkumu ze státního rozpočtu. A také o tom, proč by se vláda neměla tím, kolik dává na vědu a výzkum, chlubit, ale naopak by se za to měla stydět.
Kdyby si ministr přečetl návrh rozpočtu
V Poslanecké sněmovně leží vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2025, jehož první čtení proběhlo 23.10. a jehož další projednávání je zařazeno na 220. schůzi od 19.11. 2024. Text návrhu je zde.
První věc, kterou je třeba si uvědomit, je, že zákon o státním rozpočtu není jen o financování ze státního rozpočtu, ale obsahuje i jiné zdroje financování. Konkrétně pokud jde o výdaje na výzkum, vývoj a inovace, jsou to i „prostředky zahraničních programů“, čímž“ se rozumí „rozpočty EU a prostředky finančních mechanismů“ a to druhé jsou mechanismy, jimiž Island, Lichtenštejnsko a Norsko, které nejsou členy EU, dobrovolně přispívají na financování určitých oblastí, včetně vědy a výzkumu. Naprosto dominantní jsou samozřejmě prostředky EU, konkrétně jejích Strukturálních a investičních fondů.
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace jsou roztroušené po řadě kapitol státního rozpočtu, přičemž jsou vždy uvedeny v následujícím tvaru:
- Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů
- v tom: ze státního rozpočtu celkem
- podíl prostředků zahraničních programů:
Součet prvních čísel přes všechny kapitoly zákona o státním rozpočtu dá 51,6 miliardy, součet přes druhá čísla, tedy prostředky státního rozpočtu, dá 43,3 miliardy a součet třetích částek, tj. prostředků zahraničních programů, dá 8,3 miliardy. Ty jsou téměř celé ve třech kapitolách zákona o státním rozpočtu:
- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: 4,36 miliardy
- Ministerstvo průmyslu a obchodu: 2,76 miliardy
- Technologická agentura ČR: 1,12 miliardy.
Kdyby si pan ministr přečetl návrh státního rozpočtu na rok 2025, pro nějž ve vládě hlasoval, nemohl by nás a sebe mást tvrzením, že ze státního rozpočtu půjde v roce 2025 51,6 miliardy Kč.
Zastavení dalšího poklesu
A nyní k tvrzení, že jde o „rekordní sumu podporu vědy, výzkumu a inovací“. Opět je zjevné, že nikdo panu mistrovi nepřipomněl, že podle mezinárodně všeobecně přijaté zásady se smysluplné srovnání výdajů na cokoliv neopírá o absolutní částky výdajů, ale jejich poměr k HDP. A z tohoto hlediska se vláda Petra Fialy nemá čím chlubit, ale naopak by se měla za výši podpory vědy, výzkumu a inovací stydět. Jasně o tom hovoří následující řada čísel
2020: 0,65, 2021: 0,61, 2022: 0,55, 2023: 0,53, 2024: 0,51, 2025: 0,51.
Jsou v ní v jednotlivých letech od roku 2020 do roku 2025 uvedeny státní rozpočtové výdaje na výzkum, vývoj a inovace v procentech HDP, tedy to, co je směrodatné. Číslo za rok 2025 je podle vládou schváleného návrhu státního rozpočtu, který je po prvním čtení v Poslanecké sněmovně.
Rekordní výdaje 0,65 % HDP byly tedy za Babišovy vlády v roce 2020, prvním roce covidu, ale rozpočet vznikl v roce 2019 v době relativní prosperity, kdy deficit státního rozpočtu činil jen 0,5 % HDP. V posledním roce Babišovy vlády, kdy covid vrcholil, podíl na HDP klesl na 0,61 % HDP a od té doby za Fialovy vlády jedeme stále z kopce až na současných 0,51 % HDP.
Pro mezinárodní srovnání uvádím stav v roce 2023, opět v procentech HDP: EU: 0,73, Německo:1,08, Rakousko: 0,87, Finsko: 0,86, Polsko: 0,46, Maďarsko: 0,33.
Navýšení výdajů ze státního rozpočtu v příštím roce o 3,1 miliardy, jímž se ministr Ženíšek chlubí, tedy jen zastaví další pokles. To je zřejmě krok vlády Petra Fialy k realizaci jeho iluze formulované 1. září 2023 na konferenci Česko na křižovatce – Vize a strategie pro dalších 30 let, kde ve svém úvodním vystoupení Fiala zdůraznil:
„ČR musí být do deseti let centrem vzdělanosti a nových myšlenek. Musíme mít školy, které rozvíjejí každý talent. Musíme mít univerzity, kam se hlásí talentovaní studenti z celého světa. A musíme mít respektovaná centra vědy, jejichž výsledky budou svět měnit.“
Do mediální ofenzívy vlády s heslem „Spolu děláme, co je třeba“ přispěl také premiér Fiala 4. listopadu s pozoruhodným jasnovideckým tvrzením: „Snížili jsme deficit státního rozpočtu o 180 miliard Kč“. K němu se ještě vrátím.
