Zatímco dříve Netflix nabízel široký katalog obsahu za dostupnou cenu, dnes je oblíbený obsah rozptýlen v desítkách platforem, z nichž každá vyžaduje samostatné předplatné. Průměrný americký spotřebitel dnes platí téměř tisíc dolarů ročně za streamovací služby, což často přesahuje náklady na tradiční kabelovou televizi.
Studie společnosti Nielsen odhalila, že ceny jak reklamních, tak bezreklamních služeb vzrostly od roku 2023 v průměru o více než 20 procent. Toto neustálé zdražování přichází v době, kdy 36 procent spotřebitelů uvádí jako největší frustraci náklady na správu více služeb.
Finanční i časové zatížení
Dalším kritickým faktorem je rychlé mizení obsahu ze streamovacích platforem. Netflix dnes nabízí pouze desetinu obsahu oproti roku 2006, kdy měl přibližně 60 tisíc titulů. Každý měsíc jsou celé série a filmy odstraněny ze služeb, často bez náhrady. Problém zvýrazňuje, že 29 procent spotřebitelů označuje mizení oblíbených pořadů za druhou největší frustraci.
Geografické omezování (geo-blocking) pak situaci ještě zhoršuje. Diváci často nemohou přistupovat k obsahu kvůli licenčním omezením své země, což je nutí hledat alternativní cesty k obsahu, který jim jinak není dostupný. Paradoxně se streamovací služby stále více podobají tomu, před čím diváci utíkali.
Podle studie společnosti Nielsenu 72,4 procenta veškerého sledování v prvním čtvrtletí 2025 pocházelo z platforem podporovaných reklamami. Tarify s reklamou nyní představují 46 procent všech předplatných na platformách, které nabízejí obě možnosti. Diváci nakonec platí za služby, které obsahují reklamy, což představuje dvojí zatížení – finanční i časové.
Ve Švédsku, které je domovem jak Spotify, tak The Pirate Bay 25 procent lidí ve věku 15 až 24 let v roce 2024 přiznalo pirátství. Počet švédských domácností platících za ilegální internetové televizní (IPTV) služby vzrostl o rekordních 25 procent a dosáhl více než 700 tisíc domácností.
Plyšová zvířátka s umělou inteligencí: nová hrozba pro dětský vývoj, kterou nevidíme |
V případě anime a mangy, formy masmédií vyráběné japonským zábavním průmyslem, je situace ještě dramatičtější. Anime představuje 28 procent všeho pirátství televizního obsahu celosvětově, což je částečně způsobeno zpožděními v mezinárodních vydáních a lokalizaci. Manga tvoří více než 70 procent všeho pirátství v publikování, což odráží rostoucí globální poptávku po tomto obsahu.
Návrat k principům
USA zůstávají největším zdrojem pirátského provozu s více než 12 procenty všech návštěv celosvětově (26,7 miliardy návštěv v roce 2024). Následuje Indie se 17,6 miliardami ročních návštěv, Rusko, Indonésie a Vietnam. Přitom USA mají jednu z nejrozvinutějších infrastruktur legálních streamovacích služeb.
Společnost MUSO ve své analýze zdůrazňuje, že pirátství přetrvává nikoli proto, že spotřebitelé odmítají legalitu a placení, ale proto, že legální možnosti stále nesplňují očekávání ceny, dostupnosti a načasování. Gabe Newell, šéf a spoluzakladatel videospolečnosti Valve, to již v roce 2011 trefně shrnul: „Pirátství není problém ceny, ale služby.“ Úspěšná odvětví, jako je hudba a software, ukazují cestu vpřed. Hudební pirátství kleslo o 18,6 procenta, což odráží zralost cloudových platforem, jako je Spotify.
Současná krize streamingu ukazuje, že průmysl se musí vrátit k principům – poskytovat spotřebitelům pohodlí, hodnotu a přístup. Fragmentace trhu, rostoucí ceny, mizející obsah a nápor reklam vytvářejí bouři, která žene diváky zpět k pirátství. Řešení nespočívá v přísnějších protipirátských opatřeních, ale v konsolidaci služeb, stabilních cenách a spolehlivém přístupu k obsahu.
Zakázat plošně sociální sítě všem pod 15 let? Jsou lepší cesty |
Dokud streamovací služby nebudou schopny konkurovat pirátství v pohodlí a hodnotě, trend návratu k nelegálnímu obsahu bude pokračovat. Pirátství tak není jen technologickým problémem, je to barometr selhání současného modelu distribuce obsahu a výzva k zásadní reformě způsobu, jímž konzumujeme média v digitální éře.
