Bydlet ve městě má oproti venkovu spoustu výhod. Většinu záležitostí vyřídíte pěšky, případně prostřednictvím veřejné dopravy. Ušetříte tak za nákup auta a benzínu. Máte k dispozici kina, divadla, koncertní sály, muzea výstavní síně a další podobná zařízení. Ve městě bývá i lepší dostupnost zdravotní péče, škol, úřadů a tak dál. Pokud je jeden městským stromem, mnohé z těchto výhod padají. Většina stromů například příliš necestuje. Vystačí si bez všelijakých pochůzek.
Městská existence má z jejich pohledu i zápory. Největší je patrně znečištění ovzduší. Umí se mu však přizpůsobit. Městské stromy mají menší, tenčí a chlupatější listy než venkovské. Proti znečištění se dokážou bránit i chemickou cestou.
Javory vs. asfalt
Další problém mohou mít stromy s vodou. Město je z velké části pokryté asfaltem a betonem. Dešťová voda končí v kanalizaci. Ta ji odvádí do řek, aniž by z ní stromy něco měly. Podle výzkumu týmu Andrého Poiriera z Quebecké univerzity v Montrealu však město tuto svou nevýhodu dokáže svým zeleným obyvatelům vykompenzovat. Dělá to poměrně nečekaným způsobem.
Je vám horko? Recept má australská můra, létá do hor za letním spánkem |
Badatelé si všimli, že stromy na ulicích vykazují v obdobích nízkých srážek méně známek strádání než ty v parcích. To je dost zvláštní. Logicky by to mělo být spíš naopak. Záhada se vyřešila, když výzkumníci opatrně navrtali stromy ve dvou montrealských čtvrtích. Udělali to tak, aby jim, pokud možno, neublížili. Soustředili se jen na dva druhy – javor stříbrný a javor mleč.
První pochází ze Severní Ameriky. U nás se s ním můžete setkat jako s okrasnou dřevinou. Javor mleč je naopak doma v Evropě. V Americe se mu říká norway maple, čili norský javor.
Mezi kanadskými a americkými botaniky má špatnou pověst. Považují ho za invazní druh. Vlády dvou amerických států, New Hampshire a Massachusetts, dokonce zakazují prodej jeho sazenic. Ve státě New York je zatím jen na oficiálním seznamu nevítaných zelených přistěhovalců.
Špatně těsnící potrubí
Zpátky ale k Poirierovi a spol. Ve vzorcích z javorových letokruhů je zajímaly stopy olověného znečištění. Olovo má čtyři stabilní izotopy. Jsou to varianty prvku, které se liší počtem neutronů v jádře. V různých zdrojích se dají najít v různých poměrech. Proto šlo zjistit, odkud těžký kov v kmenech stromů pocházel.
Prapodivné mořské potvory se živí bakteriemi pěstovanými na vlastním těle |
Javory z městských parků obsahovaly jeho stopy ze znečištěného vzduchu. To se dalo čekat. Poměry izotopů ve dřevě stromů lemujících montrealské ulice však nejvíc ze všeho odpovídaly olověnému potrubí. Ve městě slouží k vedení pitné vody.
Montrealské vodovody jsou věkovité a špatně těsní. Do půdy z nich každý den prosákne pět set milionů litrů životadárné kapaliny. Je to ekvivalent dvou stovek olympijských bazénů. Stromům se tahle voda náramně hodí. Vzrostlý javor ji denně vypije okolo 50 litrů.
Věřím, že podobně jako Montreal na tom s trubkami budou i další města. Výsledky výzkumu mi proto připadají jako dobrá zpráva. Prosakující voda se neztratí. Naopak, slouží stromům, bez nichž by ve městech nebylo k žití. Možná by mělo smysl vyrábět vodovodní trubky rovnou trochu děravé.
