Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Názory

STROUKAL: Zoufalé čekání na konec. Malé a střední podniky v době koronaviru trpí, ukazují čísla

Uzavřená sjezdovka na Klínovci. foto: ČTK

Názor
Praha - Jsou malé firmy vítězem, nebo poraženým pandemie? Dle některých dopadla koronavirová krize nejvíce právě na malé a střední podniky, na druhou stranu jsou slyšet hlasy, že na podporách dostaly více, než kolik by bývaly vydělaly. Ostatně, sám premiér říká, že mu to podnikatelé píšou. Naštěstí nemusí vzniknout zbytečné pnutí ve společnosti, protože už máme první čísla. Co říkají?
  5:00

HUDEMA: Tvrdohlaví. Spory o stav nouze přivolávají katastrofu

Nejprve připomeňme, že české malé a střední firmy zaměstnávají většinu lidí v soukromém sektoru a tvoří většinu přidané hodnoty, přičemž velmi podobná čísla jsou v celé Evropské unii. Není to o moc a velké podniky ty menší dohání a brzy můžou předehnat, ale zatím vedou ty menší. K předehnání by mohla výrazně přispět i současná krize.

Podnikatelská nálada klesá

V České republice se zajímavými čísly z veřejných zdrojů přišla společnost Bisnode. Ta ukazuje, že během celého roku 2020 vznikalo méně firem než o rok dříve, přičemž od března se rozdíl ještě více prohloubil a na začátku roku už je situace horší skoro o čtvrtinu, než tomu bylo před koronavirem. Není žádných pochyb o tom, že vzniká méně firem. Některé nové příležitosti se objevují, ale obecně podnikatelská nálada klesá. Ostatně, v řadě oborů je podnikání prakticky nemožné.

Bisnode ukazuje i další čísla, která reflektují současnou krizi více než některé oficiální statistiky. Oproti situaci před koronavirem je o čtvrtinu více stávajících firem v existenčním ohrožení a spolu s nimi o polovinu více zaměstnanců. Před začátkem druhé vlny bylo v ohrožení téměř 22 tisíc firem a více než 61 tisíc zaměstnanců.

Podle Asociace malých a středních podniků už před druhou vlnou musela třetina zastupovaných firem snižovat svým zaměstnancům odměny, osmina propouštěla a osmina snižovala mzdy. Už to samo o sobě jsou nejhorší čísla za dlouhou dobu, a to je ještě před druhou, mnohem silnější vlnou, která nás následně postihla.

Malé a střední firmy dostávají od státu podporu, nejviditelnější jsou programy Antivirus a Covid. Vedle toho byly a nadále jsou také poskytovány záruky. Českomoravská záruční a rozvojová banka ale poskytla v roce 2020 podporu jen dvojnásobnou oproti roku 2019, kdy jsme byli blízko vrcholu hospodářského cyklu s nejnižší nezaměstnaností v dějinách i v Evropě. Celková čísla tak vypadají úctyhodně, ale ve srovnání s nedávnou minulostí to nebylo o moc víc.

Navíc podpora je formou záruk, ke kterým s nejvyšší pravděpodobností z velké části nebude muset stát sáhnout. Záruky firmám pomáhají dosáhnout na úvěr, případně zlepšit jeho podmínky, ale nejsou to utracené peníze, které by plynuly ze státní kapsy do kapes firem.

Nelze tak v žádném případě tvrdit, že by se stát nesnažil malým a středním podnikům pomoc. Z některých programů jsou navíc velké firmy vyloučené. Přestože se ale bavíme o desítkách miliard, v přepočtu na zhruba 300 tisíc podniků s méně než 250 zaměstnanci to není číslo, které by dokázalo podniky zachránit.

Malé a střední firmy tak přežívají zejména kvůli mixu vlastních rezerv, dotování podnikání ze svého a úvěrům od bank. Některým se navíc podařilo úspěšně přeorientovat svůj byznys do odvětví, která nebyla tak zasažená.

Koronavirus byl intelektuálním stimulem pro řadu akademiků, kteří v karanténě začali zkoumat data a sepisovat články se zajímavými čísly. Už v roce 2020 vyšlo několik takových článků, které se věnovaly právě malým a středním firmám.

Mezinárodní měnový fond ukazuje, že koronavirus by bez pomoci zvýšil v Česku míru bankrotů firem o více než pět procentních bodů, zejména v pohostinství, ubytování a kultuře. Vedle toho ukazuje, že vládní pomoc má jen mírné dodatečné negativní dopady ve výši přibližně půl procenta hrubého domácího produktu. Jinými slovy – pomáhat se vládě vyplatí.

Zajímavým zjištěním Mezinárodního měnového fondu byl jen velmi drobný dopad krize na firmy ve finančním sektoru. Koronavirus sice zvýšil podíl nesplácených úvěrů, ale pro banky šlo téměř o neznatelný dopad. Jiná čísla ukazují, že finanční sektor je nejen u nás plný likvidity, jinými slovy je připraven půjčovat. U některých odvětví je ale problematické dosáhnout i na úvěr od bank, které by rády půjčily, protože výhled zejména pohostinství či ubytovacích služeb je velmi nejistý.

Ve Spojených státech je velkým tématem dopadu koronaviru na malé podniky nerovnost. Ženy a menšiny jsou více zastoupené ve vedení menších firem a koronavirus odhalil nerovnost jak u pohlaví, tak v etnicitě. Tedy, i když je to zřejmé, krize dopadla méně na firmy vlastněné bílými muži. Více krizi pocítily také podniky migrantů.

Hlavně se toho dožít

Do toho všeho výzkumy ukazují, že velké firmy drží ty malé více než kdy jindy na hranici druhotné platební neschopnosti. Oproti době před koronavirem narostla průměrná doba splácení faktur a objemy faktur nesplácených.

Malé a střední podniky na tom nejsou v době koronaviru dobře ani u nás, ani v zahraničí. Čísla mluví jasně, i když nelze vyloučit, že někomu situace může vyhovovat nebo jí dokonce zneužívá. Rozhodně to ale není pravidlo, ale přesně naopak. Pravidlem je, že malé a střední firmy zoufale čekají, až pandemie skončí. A jestli se toho konce dožijí.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!