A nutno též ocenit, že volby si studenti sami organizují: musí si sestavit volební komise a provést hlasování tak, aby se vše maximálně přiblížilo reálnému volebnímu procesu. Jedná se tedy rovněž o nástroj praktického občanského vzdělávání.
Nicméně výsledky je třeba interpretovat s maximální opatrností. Mohou hodně napovědět, ale též, pokud se nasčítají lidově řečeno hrušky s jabkama, naše poznání spíše zatemnit. Do akce se zapojila hlavně gymnázia a střední odborné školy (SOŠ), střední odborná učiliště (SOU) již méně. A tím spíše je proto dobré rozebrat výsledky po jednotlivých segmentech, ne v balíku.
Úplně jinak než průzkumy. U studentů by vyhrálo SPOLU, ANO jen s devíti procenty |
Hlasování se účastnili mladí lidé ve věku od patnácti let, tedy většina z nich letos ještě k volebním urnám nepůjde, i kdyby chtěla. Avšak tak jako tak máme k dispozici zajímavou sondu do politického vědomí brzkých i reálných prvovoličů.
Mezi gymnazisty drtivě zvítězila někdejší pětikoalice. Vládní strany STAN i SPOLU získaly skoro 27 %, Piráti 22,30 %. Do parlamentu by v této kategorii škol proklouzli ještě Motoristé s 6,72 %, pak už nikdo. Potvrzuje se tak sociální ukotvení přízně českých politických stran, kdy pětikoaliční subjekty podporují hlavně jedinci s vyšším formálním vzděláním. A též zákonitost, že mladí lidé ve velké míře volívají dle rodičů, ani ne kvůli jejich přísnému přikázání, leč díky přirozenému vlivu rodinného prostředí. Přičemž na gymnáziích často studují ratolesti lidí s vysokoškolským diplomem.
Na středních odborných školách se propast mezi současnou vládou a opozicí počíná zmenšovat. Volby by zde vyhráli Piráti (18,70 %) před SPOLU (17, 47 %). Nicméně na třetím místě skončili Motoristé (16,03 %), STAN až čtvrtý (12,69 %). Do sněmovny by se probojovalo ještě ANO (12,44 %).
A střední odborná učiliště již představují úplně jinou planetu. První na pásce zde skončilo ANO (23,76 %) těsně pronásledováno Motoristy (23,40 %). Bronzové medaile připadly Pirátům (11,14 %), bramborové koalici SPOLU (7,45 %). Všechny ostatní subjekty zůstaly pod pěti procenty, což je poněkud varovné pro Stačilo! (4,67 %) i pro SPD Tomia Okamury (4,61 %). Nicméně, nahlíženo z opačného konce, rovněž pro STAN (jen 3,33 %).
Učiliště se do projektu zapojila v daleko menší míře než gymnázia a střední odborné školy, přesto uvedené rozdíly cosi důležitého naznačují. Zásadním faktorem pro výběr určité politické strany je sociální postavení, vzdělání, profese. Přesto si lze dobře povšimnout právě i role věku, poněvadž mezi učni a učnicemi nadstandardně bodují Motoristé (ale špatně si zde nevede ani hnutí ANO).
Boj o třetí místo mezi Starosty a SPD pokračuje, těsně by uspěli i Motoristé |
Před čtyřmi lety na gymnáziích triumfovala koalice Pirátů a STAN (PirStan) s téměř 33 %. Letos zmíněné strany kandidují samostatně, v součtu ale dosáhly skoro 50 % hlasů. Koalice SPOLU spadla z 35,4 % na 27 %. Strana zelených v roce 2021 u gymnazistů získala 7,2 %, nyní kandiduje společně s Piráty. Pětikoaliční součet na gymnáziích letos tvoří přes 76 %, v roce 2021, započteme-li též Stranu zelených, činil 75,4 %. Hle, to je ale panečku stabilita!
Avšak na ostatních dvou typech škol se už zmíněná stabilita drolí, ba sype. V kategorii SOŠ se součet pětikoalice plus zelení propadl o jedenáct procentních bodů, z 60 na 49 %. A výrazně zde zabodovali Motoristé. Na učilištích se pak uvedená suma 5k+SZ sesypala na polovinu a Motoristé zde protnuli cílovou pásku jen o chlup za ANO, jež si zde oproti roku 2021 polepšilo o sedm procentních bodů.
Příčin úspěchu Motoristů sobě nesporně existuje více, jak ale na pražské Střední průmyslové škole a gymnáziu Na Třebešíně zjistila reportérka webu Seznam Zprávy, patří mezi ně i skutečnost, že prý „některým přijdou vtipní“. Což se sice mnohým gymnazistům i jejich rodičům líbit nebude, leč vezměme to jako fakt, jejž nutno coby fakt ctít.
Pokles popularity SPOLU
Samozřejmě, výsledky studentských voleb není radno přeceňovat. Většina účastníků ještě nedisponuje volebním právem a nejmladší voliči též dlouhodobě vykazují relativně nízkou volební účast.
Kromě obliby Motoristů na středních odborných školách a učilištích však studentské hlasování signalizuje i pokles popularity koalice SPOLU, schopnost hnutí ANO oslovovat mladší ročníky hlavně u dělnických profesí i dílčí renesanci Pirátů, kteří loni ve studentských volbách do Evropského parlamentu docela pohořeli, což se pak potvrdilo i ve volbách skutečných.
Nechci sedět ve vládě, chci ji sestavovat, zdůraznil Fiala. Poukázal na potřebu NATO |
V tuto chvíli jsou to ale pouze signály, nic víc. Avšak jeden zásadnější závěr ze studentských voleb odvodit lze: potenciální mladí rebelové nemají na politické scéně autentického reprezentanta. Piráti snad prominou, ale jsou to v zásadě usedlí lidé středního věku. Rebelové zprava tak musí vzít za vděk „vtipným“ Filipem Turkem, rebelové zleva nemají nic. Kateřinu Konečnou by většina z nich asi označila za fašistku, s čímž by se dalo i politologicky obtížně polemizovat. Měli by tudíž paradoxně dát na starou dobrou radu „devadesátkového“ Václava Klause: založte si vlastní stranu a pak mi něco povídejte!
