Letos ale kondice těchto veletoků přináší bolehlav vodohospodářům, loďařům, energetikům a zemědělcům. Podle dat Německého systému informací o nízké vodě (NIWIS) zaznamenalo koncem července 44 procent měřících stanic na Rýně a 78 procent na Dunaji extrémně nízkou hladinu vody. Třeba v Kolíně nad Rýnem to bylo pouhých 68 centimetrů. Jedná se o nejnižší hodnotu od počátku měření v roce 1813, tedy za více než 200 let.
Příčina? Dlouhodobé sucho. Stejně jako rozsáhlé požáry to přináší vážné ekonomické komplikace.
Poklady nacistů. V Dunaji se našla motorka s lidskými pozůstatky i potopená loď |
Lodní doprava, která je významnou součástí dodavatelských řetězců, musí být postupně omezována. I když je zatím nepravděpodobné, že by byla zcela pozastavena, je nutné počítat s tím, že náklady bude nutné rozdělit mezi více lodí, aby byly méně těžké. To ale povede k vyšším nákladům na dopravu, která už je navíc i tak postižena růstem cen pohonných hmot kvůli íránskému konfliktu a zablokování Hormuzského průlivu. Nejsou vyloučeny ani výpadky v zásobování.
Jaderné elektrárny mimo provoz
Ještě větší paseku přináší nízká hladina vody a její vyšší teplota energetické infrastruktuře. Výrazně se to dotklo jediné maďarské jaderné elektrárny Paks, která vyrábí zhruba polovinu veškeré elektrické energie v zemi. Hrozba nedostatečné úrovně chlazení vedla k odstavení z provozu tří ze čtyř reaktorů. V Maďarsku bylo nutné omezit spotřebu elektrické energie a vykrýt její výpadek dovozem, což je nepochybně dosud největší politická zkouška pro nového premiéra Pétera Magyara.
Odstavení elektrárny vyvolalo i vzrušenou diskusi o tom, zda bylo dobře, že předchozí vláda premiéra Viktora Orbána umožnila výstavbu dvou nových jaderných bloků vedle stávající jaderné elektrárny, které mají též využívat vodu z Dunaje k jejich chlazení.
Zamotanou hlavu mělo Rumunsko s jadernou elektrárnou Cernavoda. Problémem byl opět deficit vody pro chlazení jejích dvou reaktorů. Nakonec musela armáda výbušninou odpálit část břehu jednoho z ramen Dunaje, aby se zmíněný deficit eliminoval.
Jez na Labi začneme stavět v roce 2029, oznámil ministr. Němce plán překvapil |
Dlužno dodat, že s podobným problémem se potýká i „jaderná“ Francie, která byla nucena omezit výrobu v jaderných elektrárnách Golfech na řece Garonně a Saint-Alban na Rhóně. Navíc to není novinka: odstávky kvůli vedrům se dějí už od roku 2022 prakticky každoročně.
Narušení ekosystému
Nedostatek vody je i obřím problémem pro zemědělství. Asi nejvíce to symbolizuje největší italská řeka Pád. Průtok vody byl v červnu a v červenci 5-7krát menší oproti normálu, což je alarmující. Pád je totiž hlavní zásobárnou vody pro jeden z nejdůležitějších zemědělských regionů Evropy. Slabý průtok navíc vedl i k tomu, že slaná voda z Jaderského moře pronikla až 18 kilometrů do vnitrozemí. Narušuje se tím celý ekosystém regionu, což způsobuje i vážné problémy farmářů se zavlažováním.
Léto 2026 tak přináší vlivem negativních klimatických změn řadu vážných krizových situací ohrožujících fungování a bezpečnost mnoha států Evropy. Je to o to závažnější, že se to přidává i ke geopolitické nestabilitě generované hlavně válkami na Ukrajině a v Íránu. Kumulace krizí dnes představuje pro evropské vlády a politiky mimořádnou zátěž. Není a nebude jednoduché ji zvládat.
