Velcro Ben aneb O něčem jiném

Poslední slovo   20:00

Jaroslav Veis | foto: Lidovky.cz

Z duše mi promluvil kolega jazykový sloupkař Jan Nejedlý (Orientace LN, Ztraceno v jazyce), který si v sobotu zalamentoval, jak krušno je vprostřed léta psát sloupek o jazyce. Nejen o jazyce, dodávám.

Zvlášť, když je to léto tak nanicovaté, jako bylo dosud, s počasím jak bramboračka. Tak mi popsal podobné počasí, v časech, kdy ještě neexistovaly počítačové modely a satelitů bylo jen pár, jeden meteorolog, když si zoufal, jak blbě se v té povětrnostní situaci předpovídá, jak bude zítra. Psával jsem tenkrát pro děti o vědě, takže se mi ten jeho postřeh hodil.

Humory od pivní pěny. Zpíval Karel Gott v jedné z nejslavnějších písní o střevních potížích?

Pak se přehoupl čas i režim, politická pluralita rozkvetla všemi barvami a pronášet do médií i ty největší blbosti se konečně opět stalo lidským právem. Vyznat se v tom, co vlastně se děje na politické scéně – jedno zda napříč spektrem nebo podél spektra – bylo úkolem spíše pro haruspika čili věštce budoucnosti ze zvířecích vnitřností nežli politického sloupkaře, jímž jsem se v Lidovkách stal.

Za první republiky se tomu říkalo politický guláš. Já, protože jsem byl svého druhu vlastenec, vzpomněl jsem si na onoho meteorologa a usoudil, že politický guláš ať si mají v Maďarsku, my budeme mít tradiční českou politickou bramboračku. Párkrát jsem termín použil, a on se ujal.

Kuchtí nám tu bramboračku dnes všichni, zejména ti, kdo do úmrtě řeší aféru s bitcoinem, v čele s novou ministryní spravedlnosti paní Decroix, které však zdatně přihrává pan Rakušan, též pan Havlíček si rád cvrnkne, Okamura, Konečná i Hřib též. Rozebírat tohle je buď ztráta času nebo bramboračka.

Takže raději o něčem jiném, například o velcru. Myslím velcro čili stuhový uzávěr aneb suchý zip. Připomene se mi každý rok právě touhle dobou proto, že na lopuchách začínají vyrůstat kuličky s háčky, které se našemu psovi Benovi zachytí do srsti na čumáku a drží tam – jako suchý zip.

Little Boy a stín Černobylu: Osmdesát let v půli zlomeného atomového věku

Historka, že velcro vynalezl švýcarský inženýr de Mestral v nemlich stejné situaci, jen o tři čtvrtě století dřív, je chronicky známá. Méně už je známé, že existuje termín „velcro dog“: tak se říká psovi, který se vás drží na každém kroku, jako náš Ben – nebo jako suchý zip.

Záhadné ovšem je, proč mu česky říkáme zrovna suchý zip. Původní název je složen z francouzských slov velour (samet) a crochet (háček) a spousta jazyků ho vstřebala do svého slovníku. Jiné postupovaly logicky, pidipoutka i háčky si zachovaly (německý Klettverschluss) nebo vycházejí z toho, že drží jak přilepené (ruská Липучка). Ale proč sucháč? Lámali si s tím hlavu mnozí, ale je v tom výzkumu taky bramboračka. A vůbec – proč suchý, když neexistuje mokrý zip?

Málokterého badatele uspokojí odpověď, kterou jsem nalezl na Facebooku, že mokrý by zip být mohl, leda kdyby se suché zipy vyskytovaly taky na poklopci, což nebývá. I když firma Levi’s to jednou zkusila a důkazem je písnička texaské kapely ZZ Top Velcro Fly z roku 1985. Refrén je chytlavý, i když ne tak jako suchý zip: There ain’t never a catch, all you got to do is snatch, do the velcro fly.

Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.