Šéfové unijních zemí totiž „uvítali záměr Komise doporučit Radě koordinovanou aktivaci národní únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu jako okamžité opatření a vyzývá Komisi, aby… prozkoumala další opatření, která by usnadnila významné výdaje na obranu na vnitrostátní úrovni ve všech členských státech.“ Když to přeložíme z „eurospeaku“, znamená to, že Pakt růstu a stability, který požadoval po zemích eurozóny a vlastně i po dalších členech Unie, aby se příliš nezadlužovali, je mrtvý. Evropa oznamuje konec šetření.
Postavit se na vlastní nohy
Ne že by ustanovení, že státy eurozóny nemají mít veřejné zadlužení vyšší než 60 procent HDP a schodek státního rozpočtu vyšší než tři procenta HDP, nebylo soustavně porušováno. Ale aspoň tu byla snaha dlouhodobě mířit k udržování těchto pravidel, nebo to minimálně tvrdit, a oficiální výjimky byly jen dočasné.
Souhlasíte s tím, že státy by měly víc utrácet a méně šetřit?
Po finanční krizi a krizi eurozóny totiž Unie brala finanční střídmost jako cestu, jak zabránit dalším podobným problémům. Teď už to neplatí. Evropa potřebuje zbrojit a to rychle a tak jde šetření a nezadlužování se stranou. Ukázalo se, že na pomoc Spojených států Evropě v případě nouze není takové spolehnutí, jak si Evropané mysleli, a je třeba se rychle postavit na vlastní nohy.
Zadlužovat se budou víc i jednotlivé země. V Německu budoucí kancléř Friedrich Merz usiluje o odstranění tak zvané dluhové brzdy bránící většímu zadlužení Německa, a další země včetně Česka ho budou následovat. Nezůstane přitom jen u půjček na zbrojení. V Evropě, a opět zejména v Německu, je třeba investovat do infrastruktury - od železnic přes silnice až po elektrické a telekomunikační sítě. Navíc je tu problém stárnoucí populace, která také vyžaduje vyšší investice než v minulosti do věcí, které jí mají zajistit důstojný život. Starších je v poměru k pracujícím čím dál více.
Život v nebezpečné zóně
K čemu to nakonec povede? Na jednu stranu to bude problém, protože dluhy je potřeba samozřejmě jednou splácet a zatím to nevypadá, že by v budoucnu ekonomika rostla tak, aby to nebyl problém. Jsou tu i problémy s eurem a bankovnictvím, které vysoké dluhy učiní náchylnější k dalším krizím. Nebyla dokončena třeba evropská bankovní unie, tedy nejsou hotové předpisy mající zabránit přerůstání problémů ve finančním sektoru do skutečné krize, a ani nebylo dokončeno budování stabilní eurozóny.
Trump a vysoká dovozní cla. Jeho ministr obchodu Lutnick vysvětluje, proč z nich neustoupí |
Vše lze samozřejmě napravit. Nicméně zatímco zvednout stavidla bránící zadlužování lze velmi rychle, vyřešení problémů evropských ekonomik i finančního sektoru je běh na dlouhou trať. Minimálně dočasně tak budeme žít v nebezpečné zóně náchylnosti k finančním a ekonomickým krizím.
Na druhou stranu, v současném světě jsou peníze dané do obrany momentálně dobrou investicí. Je rozhodně lepší být zadlužený než okupovaný, případně mrtvý. Navíc by vypůjčené peníze mohly pomoci těm evropským ekonomikám, kde byl veřejný sektor dlouhodobě tak podfinancován, že to bránilo rozvoji soukromých firem. Zároveň státní výdaje, byť financované na dluh, pomohou vyřešit makroekonomické rovnováhy a snížit obří závislost Evropy na vývozu a světovém obchodě. Zdá se totiž, že ve světě budou přibývat celní a další obchodní bariéry a že být velkým exportérem bude minimálně velmi riskantní.
