Třídenní summit zemí skupiny BRICS, který proběhl minulý týden v Kazani, dal prezidentu Vladimiru Putinovi příležitost hostit největší mezinárodní setkání na ruském území od začátku invaze na Ukrajinu. Z hlediska propagandy si Putin těžko mohl přát více. Vždyť se přijel poklonit – doslova – i šéf OSN Antonio Guterres. Účastnili se čínský prezident Si Ťin-pching nebo indický premiér Naréndra Módí. Další přání však summit Putinovi spíše nenaplnil.
Rusko totiž na summitu tlačilo na to, aby se učinily alespoň počáteční kroky k částečnému obcházení západního finančního systému a dolaru. S výjimkou Íránu však nenašlo podporu ani pro toto minimum.
Ostatní země BRICS nejsou Západem sankcionovány, takže jejich pohnutky k opouštění zavedeného západního finančního systému jsou mizivé, podobně jako pohnutky k „dedolarizaci“. Řada zemí BRICS navíc chce mít se Západem dobré vztahy a pokračovat nadále ve hře na obě strany, při níž se takto lavírující státy ocitají v relativně nejvýhodnější pozici třetího, jenž se směje, když se dva perou.
„Bezprecedentní zájem“. K BRICS se chce přidat třicet zemí, prohlásil Putin |
Skupina BRICS sdružuje země často řazené mezi rozvíjející se trhy. Akronym BRIC – označující Brazílii, Rusko, Indii a Čínu – použil jako první před 23 lety Jim O’Neill, ekonom investiční banky Goldman Sachs. Jednalo se tehdy, roku 2001, o neformální označení zemí, které spojuje jak ranější fáze rozvoje tržní ekonomiky, tak silná růstová dynamika a vyhlídka na stále vyšší, ba nakonec, do roku 2050, až dominantní podíl na světové ekonomice.
Pojí je tedy též určitý vyzývatelský status ve vztahu k tradičním tržním ekonomikám Západu, který lze ovšem vztáhnout nejen k hospodářské oblasti, nýbrž – jak se později ukázalo – i k samotné oblasti geopolitické. Od roku 2009 a tehdejšího prvního summitu v ruském Jekatěrinburgu se pak již formálně schází skupina zemí BRICS, přičemž přidané „S“ značí Jihoafrickou republiku.
Klub, v němž nejsou USA
Zvláště od zmíněné ruské invaze na Ukrajinu roku 2022 se někteří – včetně ruské propagandy – snaží skupinu vykreslit jako geopolitickou protiváhu Západu, ba až jako spojence Ruska. Ve skutečnosti je skupina BRICS značně zájmově roztříštěná. Jak poznamenává sám duchovní otec jejího označení, zmíněný O’Neill, není jasné, co jiného je vlastně skupina zač než jen klub, jehož členem nejsou USA.
Zájmová rozpolcenost zemí skupiny BRICS byla patrná i na summitu v Kazani. Rusko čekalo větší odezvu v jeho zápase za omezování závislosti zúčastněných zemí na dolaru a západním finančním systému. Kreml by rád, aby dolar v mezinárodním platebním styku výrazněji nahrazovala třeba čínská měna, jüan. Sama Čína se ale k úvahám o „dedolarizaci“ již staví zdrženlivěji.
Přitom skupina BRICS, to je hlavně právě Čína, pak z hlediska ekonomické síly dlouho nic, teprve poté další země včetně Indie. Bez Číny by BRICS z hlediska významu v globálním ekonomice nebyl prakticky ničím, rozhodně by nemohlo být ani řeči o potenciálním vyzývání západních ekonomických uskupení.
Kolik je na světě chcimírů? Summit BRICS ukázal, že mají většinu |
Jenže zatímco Rusko by klidně čínskou měnu jako náhražku dolaru akceptovalo, pro Indii je něco takového obtížně představitelné. I to ukazuje na rozpolcenost BRICS. A tím důkazy o ní zdaleka nekončí. Vždyť třeba Spojené arabské emiráty, další účastník summitu, skupinu BRICS vůbec nemíní chápat jako protiváhu nebo vyzývatele Západu, neboť se Západem, včetně USA, chtějí udržovat dobré vztahy.
Jedinou jistotou tak zůstává nezpochybnitelný růst globálního ekonomického významu zemí skupiny BRICS. Jejích devět původních členů (na summitu se skupina rozšířila) představuje 26 % světového HDP. Pro srovnání, skupina G7, tedy skupina sedmi nejvýznamnějších (západních) ekonomik, reprezentuje 44 % světového HDP. Přitom ovšem roku 2001 měly země BRICS podíl zhruba jen 10 %, zatímco G7 více než 60 %.
Do roku 2029 země BRICS náskok zemí G7 dále stáhnou, když na ně budou ztrácet už jen zhruba deset procentních bodů – G7 mají mít podíl zhruba 40 %, zatímco země BRICS podíl zhruba 30 %. Začátkem minulého desetiletí také země BRICS překonaly svým podílem na světové ekonomice země EU, jejichž podíl na světové ekonomice od té doby klesl na nynějších méně než 20 %.
Marné Putinovo přání. BRICS je jen diskusní klub, žádná konkurence Západu či opora Moskvy |
I přes nárůst ekonomické síly zemí BRICS ale stále platí, že i kvůli jejich vnitřní rozklíženosti je největším nepřítelem Západu Západ sám. Ostatně možné vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se může stát černou můrou evropské ekonomice, varuje agentura Bloomberg. Nebo černou labutí, dodejme. Po covidu a energetické krizi.
Nizozemská banka ABN Amro prognózuje, že pokud by Trump zavedl 10procentní univerzální clo, spadne objem evropského vývozu do USA o třetinu. To by podle téže banky mělo na ekonomiku eurozóny podobně ničivý dopad jako právě energetická krize uplynulých let. Pravděpodobnost Trumpova znovuzvolení přitom nyní výrazně roste. Podle predikční platformy PredictIt už v minulém týdnu přesáhla úroveň 60 %.
Tak vysoká byla naposledy letos v červenci, ještě před odstoupením Joea Bidena a pár dní po nezdařeném atentátu na Trumpa. V polovině srpna, když vrcholilo přechodné opojení Ameriky Kamalou Harrisovou, přitom tato pravděpodobnost klesala k úrovni 40 %.
