Překvapivě větší rozruch způsobil král jiným konstatováním: že si není jistý, zda COP30 vůbec dospěje k dohodě, kterou by všichni podepsali. A právě za tuhle prostou pochybnost ho klepl přes prsty i švédský tisk. Ony údajně šokující otázky? Ty zapadly. Možná i proto, že král přednesl v Belému projev, který se na první pohled tvářil jako učebnicově „proklimatický“. A třeba taky proto, že jeho pozici ve skutečnosti určuje švédská vláda, ne panovník sám.
Kulhající logika
Nicméně ke zmíněným vyjádřením krále je třeba se vrátit. Karel XVI. Gustav nahlas řekl to, co si v Evropě či v její části říká čím dál víc lidí: Evropská unie, která dnes tvoří jen zhruba šest procent světových emisí, pálí enormní veřejné prostředky na jejich snižování, zatímco řada jiných států buď nesnižuje skoro nic, nebo své emise dokonce zvyšuje.
Na COP30 to však většina delegátů vidí jinak: podle nich mají bohatí povinnost snižovat emise rychleji a platit těm chudším za jejich adaptaci. A rozvojové země mohou ještě nějakou dobu emise zvyšovat – protože ekonomicky „dohánějí“ ty vyspělejší.
Určitou logiku to má. Vypouštění jejich emisí kdysi přispělo k rychlému hospodářskému růstu vyspělých zemí a tedy Západy. A tyto státy teď za to mají platit. Případně mají platit přímo velmi chudým rozvojovým zemím, aby snižovaly emise ony či aby se na změněné klima adaptovaly.
Naopak rozvojové země mohou ještě nějakou dobu vypouštět skleníkové plyny do ovzduší a zvyšovat jejich objem, aby si ekonomicky pomohly a dohnaly vyspělé země. Jenže takhle logika kulhá ze dvou důvodů.
Ze snižování emisí se nikdo nenají. Zaměřte program summitu COP30 na lidské blaho |
Za prvé prosazuje svého druhu kolektivní vinu a za druhé jde proti efektivitě omezování emisí. Současní obyvatelé vyspělých zemí přece nevypouštějí víc emisí než část rozvojových zemí, naopak se za cenu vlastních omezení snaží je snižovat. To, že to nedělali jejich předci, je jiná věc. Má snad dnes někdo nést morální cejch za to, že jeho předek před 150 lety vesele pálil uhlí, protože nevěděl, co to dělá s klimatem?
Obviňovat takhle někoho za činy dávných předků je nesmysl. Je to argument na stejné úrovni, jako to, že Západ nemá kritizovat mizení pralesů v Jižní Americe a Africe, protože přece staří Řekové vykáceli ve starověku stromy ve Středomoří. Za druhé nedává logiku povolit rozvojovým zemím dál ničit klima, povede to jen k tomu, že na tom bude hůř celá zeměkoule.
Bez sebeomezení to nejde
A to placení? Ano, příspěvek vyspělých zemí těm méně vyspělým třeba na přechod na bezemisní technologie má smysl. Ale jen pokud se tyto země budou stejně jako ty vyspělé snažit i samy omezit své emise.
A zároveň nelze platit do nekonečna, musí se stanovit nějaký strop. Bez toho vzniká perverzní motivace stále budovat zařízení, která vypouštějí emise a chtít od vyspělých zemí peníze na to, aby byla přestavěna na bezemisní technologie. Zvýšit si tím ekonomický výkon a zaměstnanost na úkor ochrany klimatu a ke škodě všech. Což mimochodem skoro všichni vědí, ale jen málokdo o tom chce mluvit nahlas.
