Nabídka chomoutu aneb Proč nechci mít fízla pod sedadlem

  21:00
Už je to dávno, co mě to napadlo. Je hanba, že se k tomu přiznávám zrovna teď, kdy vzpomínáme na 17. listopad 1989 jako symbol pádu režimu nesvobody. Napadlo mě, že po desítky let platím povinné ručení za škody způsobené mým automobilem. Nikdy jsem žádnou škodu nezpůsobil, natož abych ji zavinil.

Ondřej Neff | foto: Lidovky.cz

Když to tak počítám, za dvaašedesát let, co mám řidičák, jsem najel plus mínus milion kilometrů. Kromě poničeného ovzduší a zvýšené teploty zeměkoule jsem nezpůsobil škodu ani za padesátník, pokud by padesátníky ještě platily. Zato ale za povinné ručení, co jsem vysolil, mohl bych pořídit slušné ojeté auto a vesele jím ničit ovzduší a zvyšovat teplotu zeměkoule.

Mám samozřejmě u pojišťovny bonus, ale malý. Kdybych se mohl s pojišťovnou domluvit, mohl by ten bonus být větší. Domluvit? Třeba tak, že bych měl v autě zařízení, něco jako je v náklaďáku tachograf. Ten by znamenal, jak řídím a pojišťovna by mi můj bonus zvýšila. O kolik a jak? Záleželo by na dohodě.

Jak snést nesnesitelné. Přepište dějiny: premiér Fiala je na TikToku

Tohle mě už před časem napadlo a hned jsem sám sebe pokáral. To je přece jasná směna svobody za materiální výhodu. Jasný příklad korupce osobnosti. Uvalím na sebe trvalý dohled jen proto, abych si mohl koupit víc čínských triček, šmejdové elektroniky s kurvítkem* v útrobách a toxických poživatin.

Ne. Já na nic takového nepřistoupím, neskloním šíji, nepopřu sama sebe! Tím spíš, že žádná pojišťovna nic takového nenabízí a žádný takový přístroj není.

Minulý týden ve středu mi padl zrak na zprávu, že nejmenovaná pojišťovna podobný kontrakt nabízí. Má přístroj na bázi tachografu a je ochotna slevit - klientovi, který si ho nechá do auta namontovat. Přesně podle toho mravně zavrženíhodného konceptu, jaký mě napadl, když jsem zrovna byl na sinusoidě mravní úrovně někde úplně dole. Je to tady.

Nešlapejte na motýly. V předvečer amerických voleb jsou oba tábory do krajnosti znepřátelené

Nepoběžím tam, nezměním pojistku. Nechci mít fízla pod sedadlem. To jsem si jen zahrával se zlou myšlenkou, jako když jsem vymýšlel, že naříznu matikářovi nohu židle. Jiní ale poběží a fízla si nasadit nechají. Zvyknou si. Taky jsme si zvykli, že na červenou stojíme a na zelenou chodím a jezdíme. Před sto lety byl kvůli tomu poprask. Kdo by se tomu dnes divil? Vždyť přece víme, že bez semaforu bychom se vzájemně pozabíjeli.

Ale omezení svobody to taky je. Však na to přišli někde v Americe, taky jsem o tom minulý týden četl, že policisté přestali kontrolovat a pokutovat lidi na přechodu. To proto, že pokutování chůze na červenou je diskriminace občanů s africkými kořeny. Možná, že tím vyletí nahoru statistika přejetých na přechodu, ale jestli se i v Americe zavedou tachografy v autě, tak křivka zase klesne.

Je to báječný nový svět, jak to ve své knize charakterizoval Aldous Huxley.

* Pokud to nevíte, kurvítko je elektrický element, který vám odpálí přístroj do dvou měsíců po vypršení záruční lhůty.

Vstoupit do diskuse (16 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.