V Berlíně se činili levicoví radikálové, extremisté ze skupiny Vulkán. Prostě ti, kteří bojují proti fosilní energii – v tomto případě proti plynové elektrárně Lichterfelde – tím, že útočí na rozvody elektřiny do obytných čtvrtí. Nejlépe do těch bohatých. Činí tak od roku 2011, loni v září odstavili od proudu tisíce Berlíňanů, nyní už desítky tisíc.
U nás nemáme tak účinné ekoteroristy, ale zase se tu činí zloději kabelů. Začátkem listopadu ukradli na železnici u Lipníka nad Bečvou 50 metrů zabezpečovacího kabelu, čímž vyřadili páteřní komunikaci státu na dlouhé hodiny. V prosinci ukradli 70 metrů kabelu v Praze ve Vinohradském tunelu, čímž narušili provoz na jiné páteřní trati na devět hodin.
Co s tím? Na první pohled nemají levicoví extremisté z Berlína nic společného se zloději kabelů u nás (s lidmi, které by leckdo označil za „dezoláty“). Nemají společnou motivaci. Ale jednu věc společnou mají. Názorně dokládají, jak snadné je narušit v regionálním měřítku civilizaci, na jistý čas ji „vypnout“.
Krádež kabelů ochromila vlaky v Praze, zloděje dopadli i s brašnou plnou drátů |
A tato civilizace, která se občas sama chlubí tím, že je tou nejprogresivnější na světě, nemá prostředky, aby té hrozbě dokázala účinně čelit. Upřímně řečeno, nemá k tomu ani nezbytnou politickou vůli.
Jsou levičáci účinnější než Putinova armáda?
V případě Berlína a skupiny Vulkán nejde o nějaké zpovykance, jsou mezi nimi i lidé odborně zdatní. Dokázali zapálit a pak zkratovat elektrické vedení pod napětím 10 tisíc voltů. Dokázali něco, čemu by se běžný člověk (natožpak „dezolát“) zdaleka vyhnul. A ještě se tím chlubili ve zveřejněném prohlášení:
Zapálili jsme veřejně nezdokumentovaný kabelový most, jenž vede z elektrárny Lichterfelde přes Teltowský kanál. A potom jsme zkratovali ohořelé kabelové prameny ocelovými tyčemi, které se povalovaly kolem.
Proč to vlastně udělali? Tím se v prohlášení už vůbec netají:
Cílem akce nebyly výpadky proudu, ale spíš fosilní palivový průmysl. Omlouváme se méně majetným obyvatelům jihozápadního Berlína. Ale naše sympatie k majitelům vil v těchto čtvrtích je omezená.
Levicoví extremisté v Berlíně způsobili masivní blackout |
V Německu nelze nevidět, že zelení a levicoví radikálové mají na své straně pochopení (ne-li přímo podporu) nemalé části establishmentu. V mediálním světě třeba magazínu Der Spiegel, který reportážně píše spíš o tom, že lidé postižení výpadkem proudu v mrazech na tom nejsou až tak zle, než aby psal o civilizační hrozbě.
Nekonformisté, třeba publicista Peter Grimm na webu Osa dobra, zkoumají souvislosti: „Jak to, že obnovit dodávky elektřiny v Berlíně po útoku krajní levice trvá déle než v Kyjevě po ruských náletech? Jsou soudruzi z Vulkánu v ochromování městské infrastruktury účinnější než Putinova armáda? Nebo Německo opět ukazuje, jak neodolné je?“
Ano, hledáte-li v těchto případech – jak v Berlíně, tak u nás na železnici – nějaké plus, můžete ho najít v tomto: alespoň vidíme, že ne za všemi průšvihy stojí agenti Putina, akce hybridní války či organizovaní pravicoví populisté. Ale to už jsme v kategorii černý humor.
V Německu stojí zásadní systémová otázka takto. Proč se veškerá obrana společnosti vůči hrozbám zaměřuje na „krajní pravici“? Přitom za „krajní pravici“ (v progresivní němčině stačí říci jen „pravici“, neboť žádná jiná pravice než krajní v ní neexistuje) je pokládán každý, kdo jen trochu vybočí z pokrokových mantinelů „liberální demokracie“.
V Berlíně zůstávají bez elektřiny tisíce domácností, opravy komplikují mrazy |
Citovaný Peter Grimm líčí německou hierarchii hrozeb následovně: „Pokud jde o extremisty, v první řadě je třeba bojovat proti krajní pravici. Islamisté jsou jako hrozby zmiňováni méně často. A levicový extremismus se často objevuje jen jako poznámka pod čarou.“
Grimm nejmenuje nikoho konkrétně, ale na mysli může mít bývalou ministryni vnitra, Nancy Faeserovou ze sociální demokracie. Proslula tím, že ať udělali džihádisté cokoliv, ať levicoví radikálové třeba zraňovali lidi kameny, ona stále varovala jen před extrémní pravicí.
Je to šíření strachu, tedy terorismus
U nás ideologie nehraje tak silnou roli. Není znám případ, že by se zloděj kabelů na železnici zaklínal „bojem za záchranu planety“. Ale výsledek je stejný. Tito lidé – radikální levičáci v Německu i zloději kabelů u nás – dokážou s vynaložením malého úsilí vyřadit důležité prvky, na kterých závisí chod civilizace.
V tomto se nemění skoro nic. Už před 12 lety jsme v LN psali ke krádežím kabelů takto. Ukradne-li někdo kabely za třicet tisíc korun, ale vyřadí tím zabezpečovací zařízení na páteřní železnici, je to civilizační hrozba. A těžko hledat v historii civilizaci, jež by si nechávala takto podřezávat pilíře své infrastruktury, práva i morálky.
Trojice přeřezala kabely a ohrozila projíždějící vlak, provoz na trati je obnovený |
Teď můžeme považovat jistě za plus, když v listopadu policie rychle dopadla zloděje kabelů od Lipníka nad Bečvou. Ale čteme-li pak, že těm mužům hrozí nanejvýš vězení v rozmezí od jednoho roku do šesti let a že pojišťovna škodu asi hradit nebude, neboť na to by museli zloději překonat překážku, nepůsobí to jako účinná obrana civilizace.
Člověk si chtě nechtě připomene, co zkusili v Řecku roku 2007. Při tehdejší vlně zakládaných lesních požárů (zřejmě kvůli spekulacím s pozemky) řecká vláda pohrozila, že na chycené žháře použije protiteroristické zákony.
Upřímně, kdo v mrazech odřízne na padesát tisíc lidí od elektřiny nebo krádeží kabelů odstaví páteřní železnici, ten si o obvinění z terorismu – z šíření strachu, jak zněl původní význam toho slova – přímo koleduje.
