Ti by tehdy Plachého hnali!

Šéf činohry brněnského Národního divadla má asi nějaký problém, když při obhajově představení Zlatý drak a polemice s dokumetem Eriky Hníkové musí uplakaně zdůrazňovat, jak rozumí dokumentárnímu filmu, divadlu a hudbě, aby jeho slova vůbec někdo bral vážně. Nebudu soudit jeho pozici v prvních dvou oborech, těm nerozumím. Dovolím si jen jedinou poznámku k Plachého někdejšímu (krátkodobému) hudebnímu působení v rockové skupině Dunaj, kterým se snaží podložit tvrzení, že "hudební tvorba Daniela Landy je mimořádná v kontextu celé české rockové pop music": umím si v docela živých barvách představit, jak by pánové Kolšovský, Ostřanský, Václavek a Fajt tehdy, na začátku 90. let, svého spoluhráče Plachého s landovskými "valčíky na tři kila" hnali...