Podle návrhu budou zkoušky organizovat Hospodářská a Agrární komora spolu s profesními sdruženími. Uchazeči budou muset splnit řadu podmínek od tříleté praxe, přes teoretickou zkoušku až po zhotovení „mistrovského díla“.
Například uchazeč o titul mistr číšník bude muset zvládnout nejen obsluhu hostů, ale i práci baristy, someliéra nebo barmana a vytvořit fakticky slavnostní večeři. Potřebuje ale tohle umět opravdu každý dobrý číšník? Nemá spíš být uctivý, vlídný k hostům, umět servírovat a také dobře spočítat účet?
Souhlasíte se zavedením takzvaných mistrovských zkoušek pro řemeslníky a některé služby?
Kromě toho víme, kam podobné systémy vedou. Logicky nevedou jen ke kontrole kvality, ale často nakonec sloužily k omezování konkurence. Mistři rozhodovali, kdo se mezi ně dostane, a chránili si vlastní postavení. Přitom se k tomu občas došlo evolucí dobrovolných sdružení, které původně měly jen zvyšovat poctivost a podporovat sociálně své členy.
A podobné riziko je tu i dnes. Stačí, aby zadavatelé veřejných zakázek nebo zákazníci začali požadovat titul „mistr“, a bez razítka se část podnikatelů na trh vůbec nedostane. Nebo jen omezeně, jako podřízení dodavatelé „mistrů“.
Omezování soutěže
Navíc jde o krok proti současnému evropskému trendu. Evropská unie se nyní snaží spíše odbourávat bariéry podnikání, zjednodušovat pravidla a podporovat konkurenci na jednotném trhu. A mluví se i o odbourávání různých profesních omezení v jednotlivých unijních státech. Česká republika mezitím vytváří nový speciální systém profesních titulů, který může vést právě k omezení soutěže.
Vítejte zpátky ve feudalismu. Vláda i opozice chtějí mistrovské zkoušky![]() |
Pokud chceme kvalitnější služby, cesta vede spíš přes větší konkurenci, lepší vymahatelnost práva a jednodušší možnost domoci se náhrady za nekvalitní práci. Včetně fungování obchodní inspekce, pečlivého policejního vyšetřování přestupků s malou škodou, jednoduché soudní cesty řešení sporů a občas i hromadných žalob na výrobce nekvalitních výrobků či poskytovatele nekvalitních služeb. To všechno totiž u nás v mnoha případech zkrátka pořádně nefunguje.
Bez toho titul „mistr“ působení nekvalitních řemeslníků či přímo podvodníků nijak nezabrání. Poctivost se nezískává papírem s nápisem „mistr“ a kdo chce, může už dnes trvat na tom, ať mu řemeslník ukáže výuční list či profesní kvalifikaci. Jenže to nikdo nedělá a nikdo nebude kontrolovat ani titul „mistr“. Ovšem dá se vsadit na to, že nová kasta „mistrů“ záhy začne u státu lobbovat za omezení „nekvalitní“ konkurence.



















