Lidovky.cz: Vaše kniha má podtitul Jak ze startupu vybudovat scaleup, čili jak zvětšit technologickou firmu škálováním – tedy rozšiřováním firmy bez výrazného zvýšení nákladů. Jak to funguje?
Na tohle se špatně odpovídá obecně, protože to závisí na konkrétní firmě, konkrétním odvětví a konkrétním trhu. Trh jako takový může hezky růst, a pak je škálování jednodušší, protože vám roste trh, na kterém působíte, a vy rostete s ním. Já jsem aktivní v digitálním průmyslu, digitálním prostředí, kde stále ještě platí, že kdo neroste, ten umírá. Je tedy třeba hledat nové způsoby růstu. Když váš trh stagnuje nebo klesá, musíte přemýšlet, do jakých nových trhů případně vstoupit. Může to být geograficky, ale i vertikálně.
Například Slevomat začal na trhu slevových voucherů a pak začal zkoušet další trhy. Některé úspěšně, jiné neúspěšně. Neúspěšně se snažil vstoupit na trh módy. Stáhl se a pak úspěšně vstoupil na trh cestování, který je pro Slevomat dnes zásadním růstovým faktorem. A takhle se má pokračovat. Je to kontinuální práce. Když to nefunguje, je třeba se stáhnout a zkusit něco dalšího.
Online vstupenky na světoznámé památky vám mohou ušetřit stovky korun. Někam se bez nich už ani nedostanete |
Lidovky.cz: Na základě toho ze Slevomatu teď vzniká jakási cestovní nebo zážitková agentura.
Ano, přesně jak říkáte. Udělali to už moji předchůdci. Kdysi Tomáš Čupr zopakoval světový úspěch prodeje slevových kupónů v Česku a na Slovensku. Tehdy vznikly stovky takových webů, ale Slevomat byl nejúspěšnější. Pak to přestalo fungovat. Následovala změna majitelů a zaměření na cestování. Došlo k transformaci úspěšné firmy na jiné trhy, které jsou evidentně lepší, rostoucí a fungující.
Lidovky.cz: Jak se expanduje do zahraničí u českých firem?
Expandovat se dá prakticky dvěma způsoby – zaprvé organicky a zadruhé akvizicí. Záleží na trhu, kde firma působí. V případě Heureky i Slevomatu byla vhodnější formou expanze akvizice zahraniční společnosti a její následné integrace. Tento trh je totiž poměrně zralý a vstupovat na něj organicky je těžší a pomalejší. Pro startup, který přichází s úplně novou službou, ale samozřejmě dává smysl vstupovat na zahraniční trhy organicky.
V rámci Evropské unie máme sice jednotný trh, ale existuje mnoho bariér. Jedna z nich je jazyková, která dnes díky umělé inteligenci (AI) už není tak výrazná, ale stále existují i jiné překážky. To je rozdíl oproti Spojeným státům, kde tyto bariéry nejsou a zcela přirozeně vytváříte produkt pro celý trh. V Evropě je sice více lidí, ale expanze na vnitřním trhu je řádově těžší. Nelze vytvořit jen jeden produkt a jednu firmu. To je velká nevýhoda Evropy.
Lidovky.cz: Jak hodnotíte technologické firmy v Česku? Jaké jsou tu podmínky pro rozvoj startupů?
Na žebříčku zemí podle počtu startupů je Česko vysoko. Samozřejmě záleží, s kým se srovnáváme. Ve srovnání s Izraelem na tom nejsme tak dobře, stejně jako ve srovnání se Spojenými státy, ale ve srovnání třeba s Německem jsme výrazně dál. Pražský Karlín je takové české Silicon Valley. Pak jsou tu Holešovice a také Brno.
Lidé jsou tu velmi technicky zaměření, naše technické školství je kvalitní a Češi rádi zkoušejí nové technologie – jsou takzvaní early adopters. Komunita okolo startupů se snaží i na úrovni spolupráce s vládou vytvářet lepší možnosti financování a podmínky pro zaměstnanecké akcie. Zejména by bylo vhodné zlepšit možnosti financování technologických firem prostřednictvím kapitálových trhů.
Lidovky.cz: Tvrdí se často, že u nás se dá s podnikáním začít, ale když se startup zvětší, často odejde jinam. Změní se sídlo firmy i majitelé a často se vše přesune do Spojených států. Proč?
Do určité míry je to normální. V jisté fázi startupy exitují, tedy prodají své akcie třeba do rukou různých investičních fondů – často amerických. To, co považuji za škodu, je slabý kapitálový trh. Jde o to, aby na něm bylo možné prodat akcie, a tak tady některé firmy zůstávaly. Tohle se například daří v Německu u rodinných firem, a velmi dobrým příkladem je Polsko. Tam je kapitálový trh silný – mimo jiné i proto, že polské penzijní fondy musí ze zákona investovat do titulů na varšavské burze. Díky tomu mají polské firmy daleko lepší přístup ke kapitálu. To, že se kapitál u nás přesouvá mimo české ruce, je škoda z mnoha důvodů – včetně toho, že pak firmy neodvádějí tolik na daních.
Kam s nimi, 10 tipů na výlety s dětmi po Česku do každého počasí |
Lidovky.cz: Neohrožuje vás umělá inteligence, která dokáže vyhledávat výhodné nabídky a propojovat je? Vypadá to, že srovnávač Heureka, kde jste dříve pracoval, je kvůli tomu polomrtvý.
Nemyslím si, že je Heureka polomrtvá. Každý digitální byznys je dnes pod tlakem. Když si představíte nákupní cestu zákazníka – customer journey – od inspirace přes poradenství až po samotný nákup a posouzení, umělá inteligence dává velkou hodnotu zejména v počátečních fázích. Pomáhá vám vybrat, co a kde si koupíte. A pokud umělá inteligence naplní tyto potřeby lépe než Heureka, pak je to pro Heureku problém.
Na druhou stranu, a to platí pro Heureku, Slevomat i další digitální firmy, je teď potřeba být rychlý a inovativní a naplnit potřeby zákazníka lépe než třeba ChatGPT. Myslím si, že nakonec bude pro zákazníka dávat největší smysl kombinace radění se s umělou inteligencí a využívání webu. Konkrétně pokud Heureka bude implementovat umělou inteligenci do svých webů a procesů, může nabídnout lepší službu a zákaznický zážitek, než když se budete radit přímo jen s ChatGPT.
Zároveň je potřeba říct, že oproti Slevomatu má Heureka daleko větší podíl návštěvnosti z Googlu prostřednictvím vyhledávání a odkazů. Dnes ovšem umělá inteligence způsob vyhledávání výrazně změnila. Jinými slovy – dnes už negooglíte, ale „ChatGPTujete“.
Lidovky.cz: Co se s tím dá dělat?
Dříve se dělalo takzvané SEO, tedy optimalizace pro vyhledávače – především Google – aby dané stránky lépe našel a přivedl na ně návštěvníky. Dnes se dělá takzvané LLMO, tedy optimalizace pro velké jazykové modely, pro umělou inteligenci. Hraje přitom velkou roli známost značky – aby, když se radíte s ChatGPT, využilo například Heureku a poslalo uživatele na její web. Zároveň se technicky zpřístupňují weby umělé inteligenci, aby s nimi uměla pracovat.
V budoucnu to může fungovat tak, že se budete radit s ChatGPT o výletu do Polska, on vám dá tipy ze Slevomatu a vy mu pak jenom řeknete: „OK, tak mi to nakup“, a on to udělá.
Na druhou stranu to bude spíše pro technické fanoušky. Většina lidí bude zřejmě ráda nakupovat prostřednictvím webových stránek, jako jsou Slevomat a Heureka, a umělou inteligencí – třeba ChatemGPT – si nechá jen poradit. Když se začalo nakupovat online, také se tvrdilo, že kamenné obchody zaniknou. Nestalo se tak a nezaniknou ani webové obchody a srovnávače.
