Tomáš Etzler: Jen pozitivní informace

Když před týdnem vyslýchali naší čínskou kolegyni, netušil jsem rozsah zastrašující kampaně, kterou rozpoutaly čínské úřady, a která se snad nevyhnula jediné zahraniční redakci v Pekingu. Ta naše holka na tom byla ještě dobře.

Jiným čínským asistentkám policie hrozila pokutami nebo odebráním akreditace,  jestliže budou provádět “nezávislé rozhovory.” Čínští spolupracovníci zahraničních médií se teď musí držet nových “pravidel chování”, která je zavazují šířit pouze “pozitivní informce” a nehovořit o své práci se svými přáteli nebo doma, dokud se zprávy, na kterých pracují, neobjeví v oficiálních čínských médiích.

Na obranu našich čínských kolegů se postavil Klub zahraničních korespondentů v Číně a stěžoval si patřičným úřadům. Chceme jednoduché - vytvoření stejných pracovních podmínek, jaké čínští novináři a jejich spolupracovníci mají ve všech zemích civilizovaného světa a ukončení diskriminace našich asistentů. Moc to zatím nezabralo.

V pondělí asistentka České televize obdržela další telefonát od samozvaných přátel z tajné policie. “Chystáte se do Tibetu?” ptal se v mobilu hlas. To byla hloupá otázka. Tibet je cizincům neprodyšně uzavřen a nesmí se ani do přilehlých oblastí. Jen minulý týden bylo policií zadrženo šest zahraničních štábů, které se snažily pracovat v jiných tibetských oblastech Číny; jejich materiály zabavila policie a novináři byli po hodinách výslechů posláni s vyhrůžkami zpět do Pekingu. Hlas v mobilu se pak snažil triumfovat, že ví, že ČT obdržela ze Lhasy video (což je pravda) a nakonec se nenápadně asistentky zeptal, kde v redakci skladujeme videokazety. To opravdu nemají jiné metody? Nevěřil jsem vlastním uším. Zatím se z redakce nic neztratilo. Přesto mi někdo poradil, abych si do kanceláře nainstaloval maskovanou past na medvědy. Člověk nikdy neví, jistota je jistota.