„Budeme chránit hrdé tradice sportovkyň a nedovolíme mužům, aby mlátili, zraňovali a podváděli naše ženy a dívky,“ prohlásil americký prezident Donald Trump poté, co podepsal výkonný příkaz, kterým se zakazuje mužům účast ve sportovních soutěžích žen. Dokument nijak nedefinuje, kdo jsou muži a kdo ženy. Trump a voliči, kterým prezident v předvolební kampani tento krok slíbil, mají jasno. Biologové ale varují, že otázka pohlaví je komplikovaná a kus papíru s Trumpovým podpisem ji nezjednoduší.
Souhlasíte s americkým prezidentem Trumpem, který v USA zakázal transgender sportovkyním účastnit se soutěží žen?
Výkonný příkaz je často interpretován jako zákaz účasti transgender žen v ženských sportech. Jde o lidi, kteří se narodili jako muži, ale se svým pohlavím se psychicky nedokážou ztotožnit a podstoupí změnu pohlaví.
Mezinárodní olympijský výbor povoluje transgender ženám účast v soutěžích, pokud se jim koncentrace hormonu testosteronu v krvi po 12 měsíců nevyhoupnou nad 10 nanomolů na litr. V některých sportech se vyžaduje stlačení produkce testosteronu až na čtvrtinu této hodnoty. Z hlediska sportovní medicíny jde o chybné kritérium „ženství“.
Trump zakázal trans sportovkyním soutěžit se ženami. Nechce je ani na olympiádě |
Pokud prožily transgender ženy pubertu jako muži, pak byl jejich organismus vystaven zhruba osmkrát vyšším koncentracím testosteronu než u děvčat. V důsledku toho dosáhli jako muži až o 50 procent vyšší sportovní výkonnosti než stejně staré sportovkyně. Mají více svalové hmoty, méně tělesného tuku, mohutnější kostru, větší sílu, výkonnější oběhový systém a vyšší kapacitu plic. Tyto výhody nemizí se změnou pohlaví a neanuluje je ani potlačení tvorby testosteronu.
Rozdíl mezi cisgender ženami (tedy ženami, které neprošly změnou pohlaví) a jejich transgender protějšky si můžeme jasně demonstrovat na transgender mužích. Ti prožili pubertu jako ženy, testosteronového „dopingu“ se jim nedostalo a v soutěžích mužů se po změně pohlaví neprosazují. K vyrovnání výkonů s cisgender muži by jim nepomohlo, ani kdyby užívali testosteron. Problematičnost účasti transgender žen v ženských soutěžích by proto měly mít sportovní organizace včetně Mezinárodního olympijského výboru na paměti i bez Trumpova podpisu.
Poruchy vývoje pohlaví
Situace ale není zdaleka tak černobílá, jak se může na první pohled zdát. Donald Trump se při podpisu výkonného příkazu zmínil o alžírské boxerce Imán Chalífové, jejíž dominance v loňském olympijském turnaji v Paříži vyvolala bouři emocí. Soupeřky ji označily za muže na základě ničím nepodložených tvrzení, že Chalífová nese v dědičné informaci mužský chromozom Y a má vysoké koncentrace testosteronu. Také Trump hovořil o alžírské vítězce ženského olympijského boxerského turnaje jako o muži. Khelifová však změnu pohlaví nikdy nepodstoupila.
Na jak tenký led vstupujeme při určování pohlaví na základě dědičné informace a hladin testosteronu, ukazují případy lidí s poruchou vývoje pohlaví. Názorným příkladem je geneticky podmíněná necitlivost organismu k androgenům. Člověk může mít geneticky založeno mužské pohlaví chromozomem Y a produkovat mužské koncentrace testosteronu, a přesto se bude vyvíjet jako žena.
Pokud dojde k poškození genu pro tzv. androgenové receptory, chybí v organismu bílkovina, na kterou se musí navázat testosteron, aby se jeho účinky vůbec projevily. Pokud chybí tato bílkovinná „anténa“ pro hormon, vyvíjí se organismus i při vysokých koncentracích testosteronu stejně, jako kdyby tam tento hormon vůbec nebyl. To se promítne nejen do celkového vzhledu včetně anatomie pohlavních orgánů, ale také do sportovní výkonnosti.
Přesto organizace Světová atletika dovoluje sportovkyním s necitlivostí k androgenům účast v ženských bězích na středních tratích jen pod podmínkou, že budou užívat léky, které jim srazí hladiny testosteronu pod stanovenou mez. Nikdo nebere v potaz, že těmto ženám a dívkám testosteron k lepším sportovním výkonům nepomáhá a z principu ani pomáhat nemůže. Hodit je do kategorie mužů nedává smysl. Narodily se jako ženy, vyrůstaly jako ženy a svět kolem by je měl jako takové brát.
Ženský sport je jen pro ženy. Navrátilová vítá Trumpův zákaz trans závodnic |
Že se to neděje, dokládá případ jihoafrické běžkyně Caster Semenyaové. Trojnásobná mistryně světa a dvojnásobná olympijská vítězka v běhu na 800 metrů má od roku 2019 zákaz startů v ženských soutěžích, přestože má genetickou poruchu, která jí nedovoluje těžit výhody z vysokých hladin testosteronu v krvi.
Absence pokory vůči složitosti světa
Úskalí, na něž může narazit obvyklý vývoj pohlaví, existuje široká škála, a všechna ani neznáme. K ženskému i mužskému pohlaví vede vícero vývojových cest a vyhlašovat některou z nich za jedinou správnou a ostatní za špatné znamená ignorovat různorodost biologické podstaty člověka. Kráčíme ve stopách těch, kteří ve středověku považovali lidi s ryšavými vlasy za zplozence pekel a stavěli je na hranici.
Mylná je i představa, že člověk může být buď jen muž, nebo žena. Složitosti vývoje pohlaví mají za následek neostrou hranici mezi muži a ženami. Mezi námi žijí i tzv. intersexové, jejichž biologické pohlaví se nachází „na půl cesty“ mezi muži a ženami. Je prakticky nemožné jim jedno z těchto pohlaví přisoudit. Mnozí z nich se ani nedokážou s jedním či druhým pohlavím ztotožnit.
V hlavní roli Češka/Čech. Transgender ve sportu se řešil už před sto lety, ukazuje příběh zapomenuté běžkyně |
Pokud se někdo domnívá, že podobné stavy odporují přírodě, nezbývá než připomenout, že třeba samice našeho krtka obecného vybavila evoluce kromě vaječníků také varlaty. Je to u nich naprosto přirozené a v životních aktivitách včetně rozmnožování je to nijak nelimituje. Ani změna pohlaví není lidským vynálezem. Řada živočichů ji prodělává zcela přirozeně jako nedílnou součást životního cyklu.
Jednoduché, striktní soudy o biologickém určení pohlaví, nejsou projevem „zdravého rozumu“, ale výrazem absence respektu a pokory vůči složitosti světa, v němž žijeme. Výkonné příkazy prezidenta Trumpa ani jiná podobná nařízení či omezení na tom nemohou nic změnit.
