Když Pražák vystoupí z vlaku v Zábřehu, první, co spatří, je volební billboard hnutí Stačilo! s místním lídrem, Kateřinou Konečnou a heslem Silný hlas umlčované menšiny. Další spatří před nádražím a potom v každém městě, ba i větší vesnici. To v Praze fakt není.
Pak si uvědomí, že prezident nedávno podepsal novelu trestního zákona zakazující propagaci nejenom nacismu, ale přímo i komunismu, a chtě nechtě se ptá. Je Konečná komunistka, nebo ne? Je hnutí Stačilo! komunistické, nebo ne? Co je to dnes komunismus, aby jeho propagace mohla – od 1. ledna, až novela trestního zákona začne platit – způsobit trestní stíhání?
Má to praktický smysl?
Když se pak našinec vrátí z dovolené do Prahy, na webu zjistí, že podobné otázky si kladou i jiní, povolanější. Třeba ústavní právník Jan Kysela či diskutující v Salonu Týdeníku Echo. Přesto – či právě proto – se našinec nemůže zbavit dojmu, že novela trestního zákona, její paragraf 403, je spíše přípravou na minulou válku než nástrojem, který by měl vymýtit šíření a propagaci komunismu.
Zákaz bolševických symbolů nezajistí vyrovnání s minulostí. Vůbec nikomu![]() |
Aby nevznikla mýlka. Autor těchto řádek komunismus nebagatelizuje a už vůbec neomlouvá. Strávil v něm (v „reálném socialismu“, říkalo se tehdy) třicet let života a nemá jediný důvod, aby jeho ideologii i praxi hájil. Ale zároveň uvažuje takto. Má dnes praktický smysl propagaci komunismu – toho s pěticípými hvězdami, srpy, kladivy, Leninem, Che Guevarou, Husákem – zakazovat a trestat?
V tomto bodu mluvím za sebe. S vědomím, že ještě žije hrstka přímých obětí komunismu, jež se na to může dívat jinak. Oběti brutálního stalinismu, popravení, mučení, dlouho věznění, už prakticky nežijí.
Žijí ještě malé počty těch, kteří to „dostali tvrdě sežrat“ za normalizace (léta ve vězení). Ti mohou právem říkat, že je-li trestné nosit symboly nacismu, mělo by být právě tak trestné nosit symboly komunismu. Ale musí se to cpát doslovně do zákona, když v obecné poloze to už v něm bylo? To je otázka pro liberály i konzervativce.
Co na to řeknou soudy
Co se týče zmíněné novely trestního zákona, v praxi teprve uvidíme. Platí to, co říká ústavní právník Kysela i diskutéři v redakci Echa. Že se až po 1. lednu ukáže, jaké podněty v této věci přijdou a jak je soudy budou vyhodnocovat. Ale už teď lze odhadovat, že zcela černobílé to nebude.
Vezměme si Kateřinu Konečnou (*1981). Je dcerou komunistického funkcionáře okresního formátu, v útlém dětství zažila výhody těch loajálních – dnes by se řeklo privilegovaných – za Husákovy normalizace, nyní stojí už čtyři roky v čele KSČM. Ale její veřejné vystupování se točí kolem hnutí Stačilo! – a zkuste hledat na hnutí Stačilo! něco trestného podle paragrafu 403 novely trestního zákona.
Od ledna bude propagace komunismu trestná. Co se stane s KSČM?![]() |
Hnutí Stačilo! nešermuje pěticípými hvězdami, srpy a kladivy, Leninem a Che Guevarou, ale heslem Silný hlas umlčované menšiny. Pro mnohé je to drzost, chucpe, vždyť je nikdo řízeně neumlčuje, sama Konečná se dostává do médií daleko snadněji než třeba v Německu zvolení politici AfD. Tak jaké umlčování, útlak? A v éře sociálních sítí už vůbec ne, není-li někdo z nich tak blbý, aby na síti někomu cíleně vyhrožoval. Na to jsou samozřejmě jiné paragrafy trestního zákona.
Z hlediska paragrafu o propagování komunismu je Konečná v jádru čistá. Stačí se podívat na web Stačilo!: státní podpora masivní výstavby bytů, nulová daň na základní potraviny… Že jsou to myšlenky, jež na nostalgii po komunismu jedou? To zřejmě ano, ale není to propagace komunismu podle čekající novely trestního zákona.
Na prostý lid musí být přísnost
Ta je motivována dobrými, ba ušlechtilými důvody, ale chtě nechtě působí tak, že je navržená podle mustru „na prostý lid musí být přísnost“. Může hrozit těm (nostalgikům, nešťastníkům, dezolátům – nehodící se škrtněte), kteří 9. května vyrazí demonstrovat s rudými vlajkami, srpy a kladivy. Se symboly osvoboditelů, jak sami tvrdí. Ale těžko se dotkne těch, kteří míří ke světlým zítřkům pod vlajkami typu Stačilo! nebo se stylizují do rolí nových Palachů.
Byl postih takových zoufalců či nešťastníků cílem novely? To asi ne, ač mezi nimi mohou být různá kvítka. Ale právě to může posilovat dojem, že novela trestního zákona je přípravou na minulou válku.




















