V článku se uvádí, že pro člověka se zdravým rozumem, vybaveného mravním a morálním kodexem, jsou pamflety neškodné a jejich společenská nebezpečnost se rapidně blíží nule. Souhlasím rovněž, že studenti i žáci navzdory nedoporučení četby těchto knih by tak měli činit. Lze to chápat i jako očkování proti blasfemickému škváru. V aktualizaci je pak zdůrazněno, jak hloupé a laciné bývá přirovnávat dnešní politické představitele k Hitlerovi.
Jedno připomínce jubilujícího díla však schází. Důvody, oč v jádru věci šlo a nejspíš jde i dodnes. Blut und Boden! Krev a půda, krev a zem. Míšení ras. Antisemitismus. Ohavný hazard s naším lidstvím. V obsažné, dvoudílné knize, se lze dobře orientovat. Alespoň v originálním, mnichovském, lidovém vydání z roku 1939. S unikátně kvalitním portrétem autora. A německy důkladným rejstříkem Personen- und Sachverzeichnis. Je prospěšné uvést autentické citace, jež jsou zde z německého originálu přeloženy.
Cílevědomý program
Rozsáhlému spisu (781 stran) nelze upřít, že není jen plácnutím do vody a kecáním. Toho je tam jistě plno. Avšak bezesporu lze vytěžit cílevědomý program, jenž byl do důsledků naplňován. Doložením naplněného programu je zničení Rakouska: Mé srdce nikdy netlouklo pro rakouskou monarchii, nýbrž pro německou říši, rozpad rakouského státu bude jen začátkem spásy německého národa (I.134).
Nutnost války s Ruskem: Německý pakt s Ruskem? Je příkazem k příští válce (II.749). Ostatně úkolem misie nacionálně socialistického hnutí je horlivá práce německého pluhu, jemuž jen meč může dodat půdu (II.743).
K rasismu a demokracii: Germánská je demokracie svobodné volby vůdce, s povinností ji převzít za svou, bez jakéhokoliv hlasování majority. Jen žid může chválit takové zřízení, jež je špinavé a nepravdivé jako on sám; potomek nedosáhne vyšší úrovně než rasově nejnižší polovina rodičovského páru (I.99). Každé umenšení krve Arijců s nejnižšími národy je koncem nositelů kultur. Liška je liškou, husa je husou, tygr tygrem a rozdíl je v jejich různé moci, síle, chytrosti, zvycích, odolnosti a žádná kočka nechová náklonnost k myši. (I/312). Křížení ras je hříchem proti vůli věčného stvořitele (I.314).
Nábožensky je ovšem Hitler v zajetí démonické mytologie a členové SS museli povinně vystoupit z církve. Měli i svou démonickou liturgii; mj. v Brně na Špilberku se dochoval jakýsi oltář. Ve svém díle Hitler zmíní (Žida!) Ježíše jen jednou, typicky při vyhnání penězoměnců z chrámu (I.336). Mnozí němečtí křesťané jej pak považovali za Attilu, jakýsi bič boží na zpronevěřilé křesťanstvo.
Závěrem uveďme citaci z doslovu: „Stát, jenž je dnes zamořen jedem křížení ras, se musí věnovat svým nejlepším rasovým vlastnostem a musí se jednoho dne stát pánem světa!“
