Na první pohled šlo u Trumpa jen o takový slovní výlev bez většího významu. Ovšem Donald Trump se třeba o Grónsko zajímal už za svého prvního prezidentství. Tehdy to zdůvodňoval strategickými důvody. Ne že by to nebyla pravda. Grónsko, řídce obydlený obrovský ostrov patřící Dánsku, je opravdu strategicky důležitý. Ostatně USA tady mají na základě smlouvy s Dánskem z roku 1951 vojenskou základnu a jsou zde radary varující před případným útokem na USA.
Nyní ovšem Trumpa prý zajímá spíše ekonomika. Grónsko má rozsáhlá naleziště ropy, plynu, a vzácných kovů důležitých pro výrobu baterií a moderní elektroniky. Právě vzácné kovy, jejichž podstatnou část těží Čína, jsou pro Washington soupeřící s Pekingem velmi atraktivní. Je ale třeba připomenout, že vzácné kovy jsou všude možně, třeba i v USA a v Kanadě.
Na Trumpově mapě už je Kanada americká. A Musk se vysmál Trudeauovi |
Právě o Kanadu se Trump také zajímá. Položertem a polovážně tvrdí, že by se mohla připojit k USA. Něco na tom opět je, protože původně byly obě země součástí britské severní Ameriky a jejich hranice se postupně dotvářela v bojích mezi Brity a Američany, kdy se USA pokusily na začátku 19. století Kanadu dobýt. Kanada je navíc i zdrojem dalších surovin důležitých pro americký průmysl.
Získat průplav třeba i silou
Trump navíc zmínil i to, že by chtěl zpátky získat Panamský průplav, který dovoluje převážet zboží kolem Ameriky a z jednoho pobřeží Ameriky na druhé, aniž by bylo nutné obeplouvat jižní špičku Jižní Ameriky. Panamský kanál postavili Američané a kontrolovali ho až do sedmdesátých let minulého století, kdy jej prezident Jimmy Carter předal Panamě. Podle Trumpa Panamci příliš zpoplatňují průjezd lodí průplavem, jednají s Američany nefér a je třeba zabránit tomu, aby ho nezískala Čína. Nastupující americký prezident přitom nevyloučil, že ho bude chtít získat zpět i silou.
Trump totiž chce mít USA obklopené nejen přátelskými zeměmi, jako je to dosud, ale chce mít pokud možno nad některými z nich přímou kontrolu. Jakoby navazoval tradice vycházející z tzv. Monroeovy doktríny z roku 1823.
Suverenita průplavu je nesporná, vzkázal šéf panamské diplomacie Trumpovi |
Monroeova doktrína (pojmenovaná podle amerického prezidenta Jamese Monroea, který ji vyhlásil) tvrdila, že evropské mocnosti nemají právo zasahovat do záležitostí nezávislých států na americkém kontinentu a Spojené státy tomu budou bránit. Postupně se tato defenzivní doktrína začala vykládat tak, že Spojené státy mohou zasahovat na americkém kontinentu proti agentům neamerických mocností a nakonec proti každému, kdo představoval protiamerické zájmy.
Hlavně ze střední Ameriky si USA vytvořily svůj „zadní dvorek“, kde intervenovaly podle libosti. Mimochodem takhle vznikla i Panama. Když se Spojené státy neshodly s tehdejší Kolumbií na podmínkách výstavby průplavu, USA podpořily separatisty, vznikla tak Panama a Washington získal nad budoucím průplavem kontrolu na základě smlouvy s Panamou.
Postupně byla, minimálně částečně tato představa, že USA mají právo zasahovat na americkém kontinentu podle vlastního uvážení, opuštěna. Ve prospěch spolupráce s cizími zeměmi a vytváření aliancí. Dnes se zdá, že Trump se znovu vrací k představě, že americký kontinent patří Spojeným státům, a že vlastně má být Spojenými státy neboli Amerikou. Ostatně, do toho pěkně zapadá i Trumpova poznámka, že Mexický záliv by se měl přejmenovat na Americký záliv.
Mexický záliv je starší než USA. Prezidentka se postavila Trumpovi |
K americké sféře zájmů patří podle Trumpa zřejmě i Grónsko. Trump se přitom může odvolávat na některé předchozí americké prezidenty, jako byl Theodore Roosevelt, který pro USA získal Kubu (ta nakonec dosáhla nezávislosti) a Portoriko, Andrewa Jacksona, který pro USA koupil Aljašku a uvažoval o koupi Grónska, či na Harryho Trumana, který chtěl koupit Grónsko na konci druhé světové války.
Jenže přímá kontrola těchto území už dávno není ze strategického ani ekonomického hlediska důležitá, jako byla v 19. století. Zvláště když je ovládají američtí spojenci. Ani dnešní obchodní politika už není o vytváření speciálních ekonomických zón a řízení ekonomiky kolonií či polokolonií. Místo toho se osvědčil mnohem lépe celosvětový trh a globalizace. Možná ale chce Trump tohle všechno zničit a odříznout USA od okolního světa. V reálu je to těžko proveditelné, ale možná právě o tomhle Trump sní a jeho řeči o získání Kanady, Grónska či Panamského průplavu jsou jen projekcí těchto myšlenek.
