Chaotické – i když Donaldem Trumpem a jeho týmem ekonomů asi záměrně chaotické – vyhlašování radikálně pozměňovaných cel prakticky vůči všem je důsledkem reálných a Spojenými státy silně pociťovaných změn a posunů celého světa. To, co se jeví jako téměř náhodné a nedomyšlené, je vědomá politika Trumpovy vlády. Mnoha komentátory kritizované zmatené obrovské změny cel jsou americkou sondáží reakcí jednotlivých zemí světa na tuto politiku.
Pro Trumpa je – a při své volební kampani i při své inauguraci to říkal zcela jasně – dosavadní uspořádání světového ekonomického, obchodního, finančního a měnového systému nepřijatelné. Pro něj je nepřijatelné dlouhodobé nadhodnocení amerického dolaru (což znamená podhodnocení dalších měn) a z toho plynoucí deficit amerického zahraničního obchodu.
Globalizace překročila únosnou mez. Trump chce zmenšit zranitelnost Ameriky, říká ekonom |
Prezident dával jasně najevo, že není ochoten se s tím nadále smiřovat. Nejen on, ale i američtí voliči vidí ztrátu konkurenceschopnosti amerického zpracovatelského průmyslu a z toho plynoucí deindustrializaci USA, vidí ztrátu milionů pracovních míst a vidí ekonomický úpadek významných částí kdysi ekonomicky velmi vyspělých oblastí země.
Chce znehodnocení dolaru
Nedávno jmenovaný předseda Rady ekonomických poradců amerického prezidenta (Council of Economic Advisors) Stephen Miran říká ve svém textu z listopadu 2024 (čili dávno předtím, než byl jmenován předsedou klíčového úřadu) zcela jasně a jednoznačně, že si Spojené státy nadále nemohou a nechtějí dovolit mít nadhodnocenou měnu, což je způsobeno nikoli – jak by to mělo být podle ekonomických učebnic – nerovnováhou zahraničního obchodu, ale postavením amerického dolaru jako světové rezervní měny.
Dlouhodobý deficit zahraničního obchodu by měl vést k znehodnocování dolaru, ale, jak říká Miran, poptávka po americkém dolaru je „nepružná“, čili na deficit zahraničního obchodu Spojených států nereaguje.
Amerika se postavení dolaru jako rezervní měny zbavit nechce, což začíná být neudržitelné v situaci, kdy váha USA ve světě, podíl jejich HDP na celosvětovém HDP dlouhodobě klesá. Ve svém textu předseda Trumpovy Rady ekonomických poradců ukazuje, že zatímco v roce 1960 to bylo 40 procent, teď je to pouhých 25 procent (a to ještě vůbec nic neříká o tom, jaká byla váha USA ve světové ekonomice koncem druhé světové války, kdy byl současný systém tzv. brettonwoodského typu uváděn v život). Svět se radikálně mění. Z původního jednoznačného hegemona se Spojené státy stávají sice stále mocnou, ale již jen jednou z částic dnešního multipolárního světa.
Trump pozastavil většinu cel, Číně je zvýšil. Dohodneme se ale s každým, tvrdí |
Trump evidentně chce znehodnocení dolaru, ale ponechání si pozice rezervní měny. O to by sice bylo možné usilovat americkou měnovou politikou, ale tu – při obrovské nezávislosti FED, tedy tamní centrální banky – v ruce nemá. Má však v ruce jiný nástroj, a tím jsou cla. Proto jeho dnešní zdánlivě iracionální šachování se cly, které zbytek světa málo chápe.
Nechápe jeho podstatu. Nechápe to, že se v podstatě ze strany Trumpa jedná o negociační nástroj. Nechápe, že Trump chce vyvolat tomu odpovídající reakce zbytku světa, které by pomohly snížit neudržitelný deficit amerického zahraničního obchodu a obrovské množství dolarových aktiv v rukou zbytku světa, zejména Číny.
Svět to špatně chápe
Nechápe také, jak je možné, že Trump vytváří takový chaos. Ráno něco vyhlásí – a večer to zruší. Myslím, že to podceňuje mimořádnost postavení amerického prezidenta v politickém systému USA. Svět to špatně chápe, protože nikde jinde by něco takového nebylo možné. Ani prezident Vladimir Putin, ani čínský prezident Si Ťin-pching (oba údajně autokraté) by při takovém svém údajně chaotickém chování dlouho nevydrželi.
Je překvapivé, že to v Americe možné je. Tam se ale vždy věřilo v sílu jednotlivce. Nikde ve světě nemá jedinec takové postavení, ani v autokratických systémech východní Asie. Jedním z důsledků je i to, že demokratické země nejsou schopny reagovat stejně rychle (o nedemokratických konstruktech typu EU ani nemluvě, i když tam si to částečně představit dovedu). U nás by to musely projednávat sněmovní a senátní výbory. A vedení jednotlivých politických stran.
Trumpem odstartovaná válka není jen o clech. Washington chce změnit svět |
Z tohoto Trumpova chování bychom neměli vyvozovat, že je jeho záměrem vytvářet obchodní války a že přestává mít zájem o co nejsvobodnější a nejvolnější mezinárodní obchod. Toto jeho chování směřuje k tomu, aby byla vytvořena nová ekonomická rovnováha, kterou starý systém světového obchodu, vytvořený po druhé světové válce institucemi typu Mezinárodní měnový fond (IMF) a Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT), přetransformovaná na Světovou obchodní organizaci (WTO), už dlouhá desetiletí nebyl schopen zajišťovat. To by mohlo otevřít prostor pro daleko racionálnější světový obchod.
Proto jsem si dovolil v rozhovoru pro švýcarské Die Weltwoche v tomto týdnu tvrdit, že Donald Trump není ničitel světového obchodu, ale dlouhodobě jeho zachránce. Tento týdeník dal rozhovoru se mnou titulek „Befreier, nicht Zerstörer“, tedy „Zachránce, nikoli ničitel“, proto tato dvě slova teď používám. V podtitulu uvedl jeho šéfredaktor Roger Köppel, že jde od Trumpa o osvobozující krok oproti nespravedlivé a neliberální globalizaci.
