Nyní v květnu Bílý dům vydal mnohem kratší strategii boje proti terorismu. Tak palčivá slova na adresu Evropy v ní nejsou. Ale v jednom aspektu je problematická, ba až výbušná.
Má pouhých šestnáct stran a hned v úvodu zmiňuje, že za Donalda Trumpa je oproti prezidentství Joe Bidena bezpečnost Američanů velice zlepšena.
Propuštění vězněných Američanů v zahraničí, dopadení a potrestání pachatelů bombového útoku na letišti v Kábulu při odchodu Američanů z Afghánistánu v srpnu roku 2021 (za Bidena), Trumpovy zásahy proti Íránu loni v červnu a letos na jaře, únos a zatčení bývalého venezuelského prezidenta-diktátora Madura začátkem letošního roku a jeho postavení před soud za pašování drog. Toto je vše, čím se Trumpova vláda chválí.
Trump napsal úvodní slovo, v němž se pochválil a přihlásil se k Reaganově heslu „Mír prostřednictvím síly“, a svůj příspěvek zakončil větou: „...pokud ubližujete Američanům nebo plánujete Američanům ublížit, najdeme vás a zabijeme vás.“
Politika vlády USA za Trumpa
Hlavním autorem textu je Trumpův poradce pro boj proti terorismu Sebastian Gorka (Američan maďarského původu; vyrůstal v rodině emigrantů v Británii). Na úvod zmiňuje, že Bidenova vláda sledovala mnohé Američany kvůli jejich názorům (např. tradicionalistické katolíky milující latinské mše) a to je špatně, nesmí se to opakovat. Boj proti terorismu má být proti skutečnému terorismu, nikoli proti Američanům s jinými názory.
Trumpova strategie označila Evropu za líheň terorismu. Viní migraci i „globalisty“ |
A uvádí tři hlavní typy teroristických skupin: (1) narkoteroristé (kartely a gangy); (2) staří známí islámští teroristé; (3) násilní levicoví extremisté. Těm třetím se věnuje nejméně; největší prioritou jsou první dva typy. Takže pokud jde o regiony, na prvním místě (stejně jako v loňské Národní bezpečnostní strategii) je Západní polokoule a narkoteroristé.
Politikou vlády USA za Trumpa je jejich rychlé čluny na vodě v Karibiku, Atlantiku či Pacifiku identifikovat a ze vzduchu zničit; jejich posádky zabít. Na druhém místě je širší Blízký východ (islámský, či přesněji islamistický terorismus), a tady to není jen arabský sunnitský džihádismus (typu Al-Kaida nebo ISIS, tzv. islámský stát), ale i Írán jako režim; právě boj proti němu a za jeho odzbrojení vnímá strategie jako součást boje proti terorismu. Až na třetím místě je Evropa, ochota spolupracovat s evropskými zeměmi, ale i vyjádření přesvědčení, že velkorysá imigrační politika Evropy pustila mnohé džihádisty do Evropy.
Útoky USA na lodě v Karibiku množství drog nesnížily, pašeráci se přizpůsobili, tvrdí experti |
Čtvrté místo zastává Afrika, ale to jen ta část Afriky, kde jsou islamistické teroristické skupiny (např. Egypt, Súdán, Nigérie). A až na posledním, pátém místě je Asie – a opět se jedná o islamistické skupiny. Čínský režim není zmíněn ani jednou. Na závěr se v strategii píše, že teroristické organizace nesmí nikdy získat zbraně hromadného ničení. A to je popisováno jako boj proti terorismu, který klade „Ameriku na první místo“.
Drogové kartely: jsou to teroristé?
Celkově je tato strategie boje proti terorismu méně konkrétní a více obecná než byla loňská Národní bezpečnostní strategie, která byla více precizní; byť je taky kupodivu velice měkká vůči zemi, kterou Trumpova vláda považuje za hlavního geopolitického soupeře USA v nastávajících dekádách, tedy komunistické Číně.
Nyní kritika toho, co vnímám jako velký problém; nejen této strategie, ale Trumpovy zahraniční bezpečnostní politiky. Je to koncept „narkoterorismu“. Je to terorismus? Drogové kartely jsou zločinecké organizace, které do USA pašují zakázané látky, na které – po jejich dobrovolné konzumaci – umírají Američané.
Američané zesilují tlak na Mexiko. Chtějí bojovat s kartely přímo na jeho území |
Je to problém veřejného zdraví, je to problém zoufalství mnoha lidí a komunit, ale je to terorismus? Mnozí v drogových kartelech jsou pistolníci a zabijáci, a kartely prodávají zdraví nebezpečné látky lidem, ale ti lidé si je sami aplikují, sami je konzumují a tím se hloupě zabíjejí.
Asi nejméně kontroverzní definice terorismu je tato: (1) záměrné použití smrtící síly (2) proti civilistům (3) za účelem dosažení politických cílů. Takže válka není terorismus, ale zabíjení civilistů (na rozdíl od vojáků) ve válce již terorismus je. Bankovní lupič, který vykrade banku a u toho zabije lidi, je zloděj a vrah, ale není terorista (nejde mu o politické cíle).
Takže striktně vzato drogové kartely nejsou teroristé; jsou to zločinci, možná vrazi, ale definice terorismu je natažena tak, že v tomto případě nedává smysl.
Proč? Aby Trump mohl vést válku proti „terorismu“, tj. drogovým kartelům na moři. Vskutku, ta pandemie fentanylu v USA je alarmující a zabíjí především chudé bělochy středního a vyššího věku, kteří si drogu kupují od mexických kartelům (a jejíž součásti jsou prý masově vyráběny v Číně; v Mexiku jen míchány dohromady); a tu drogu si dávají samotní Američané.
Nebyl nikdo zabit omylem?
Trump nepožádal Kongres o vyhlášení války proti narkomafii, takže na základě jeho rozkazu ozbrojené síly potopí člun a zabijí jeho posádku, kterou označí za narkoteroristy. Doufejme, že mají dobré informace, že dvakrát měří předtím, než řežou, a že nezabily nikoho na moři, kdo pro drogové kartely nepracuje. Ale víme to jistě? Nebyl nikdo zabit omylem? Nějaký výletník?
Americká armáda v Karibiku zabila dva lidi na lodi. Šlo o narkoteroristy, tvrdí |
A pak ten problém použití smrtící síly v mezinárodních vodách – v nevyhlášené, Kongresem neautorizované válce. Nelze vyloučit, že až se v USA změní prezident, mnozí činitelé této vlády, v čele s ministrem obrany, budou obžalováni z válečných zločinů. A nedej Bůh, aby se zjistilo a potvrdilo, že v posádce jen jednoho zničeného rychlého člunu v mezinárodních vodách nebyli členové drogového kartelu, ale jen výletníci. Pak ti, kdo vydali rozkazy ty lidi zabít, mohou být obviněni, no ano, z terorismu.
