Trumpovi se ulevilo. Izrael mu pomáhá s jeho cílem: Írán nebude mít jaderné zbraně

Lékárna   11:00
Každý den si poslechnu krátký výklad Tóry z úst ortodoxního rabína Bárucha Oberlandera. „Poděkujme Všemohoucímu, že díky jeho pomoci se podařilo odvrátit obrovské nebezpečí, které hrozilo Židům žijícím ve Svaté zemi. Ať Bůh dá, aby už nikdy nikomu nic takového nehrozilo,“ těmito slovy ukončila minulý pátek svoje učení jedna z nejvýznamnějších autorit chasidismu.
Americký prezident Donald Trump

Americký prezident Donald Trump | foto: ČTK

Rabín se upřímně radoval, protože po izraelském útoku na íránské vojenské cíle lze předpokládat, že tamní režim nedokáže vyrobit atomovou bombu. Izraelci jsou totiž přesvědčeni, že na rozdíl od jiných států, které jaderné zbraně mají už dlouhá desetiletí, duchovní a političtí vůdci v Teheránu by je neváhali proti židovskému státu použít okamžitě.

Válka mezi Íránem a Izraelem trvá již od roku 1979, kdy během islámské revoluce byla svržena vláda dynastie Pahlaví. Dá se říci, že do té doby nejvěrnějším spojencem Izraele v regionu byl Írán. Dnes však představuje největší existenciální hrozbu. Jeho vedení vede svatou ideologickou válku proti Velkému Satanovi (USA) a Malému Satanovi (Izrael). Zářným příkladem toho jsou hodiny na hlavním náměstí Teheránu, které odpočítávají prorokovaný čas pro zničení Izraele 9. září 2040.

Vrací se války státu proti státu. Izrael napadl jaderné a raketové zdroje Íránu a Trump to věděl

Vypadá to tak, že vláda Benjamina Netanjahua bude útočit, dokud nebude mít jistotu, že dvojí hlavní nebezpečí ze strany Teheránu (program atomové bomby a systém balistických raket) se podaří zlikvidovat. Druhým cílem ale může být i pokus o svržení politického systému v Teheránu, samozřejmě ve spolupráci s USA. Pokud v dohledné době začne bombardování íránských ropných a plynárenských těžebních systémů, přístavů, rafinérií, elektráren a podobně, bude jasné, že už se útočí na režim, který v zemi má silnou opozici, což dokazuje například nedávná obrovská stávka řidičů kamionů.

Doposud Izrael na zástupce nejvyššího politického vedení Íránu neútočil, zabil nebo se pokusil zlikvidovat pouze vysoce postavené vojenské činitele. Důvodem tohoto kroku je nejspíše to, co bývá součástí každé promyšlené vojenské strategie: nejdříve zničím některé materiální hodnoty nepřítele, ale tím mu dám najevo, že mu dokážu vzít i zbytek. Když visí ve vzduchu nějaká reálná hrozba, rozumná protistrana může přehodnotit svoje dosavadní postoje.

Hizballáh nedokáže udělat nic

Izrael zaútočil na Írán až poté, co se mu za poslední roky podařilo porazit nebo výrazně oslabit jednotlivé části proxy-říše, které Teherán za cenu obrovských nákladů léta budoval kolem Židovského státu (Hamás, Hizballáh, šiítské milice v Iráku, Asadův režim v Sýrii či Hútíové v Jemenu). Viděli jsme, že dnes Hizballáh nedokáže udělat nic pro to, aby Íránu pomohl, přičemž Teherán tuto teroristickou armádu v Libanonu vytvořil přesně pro scénář, který nastal minulý týden. Hizballáh po izraelském útoku na íránské cíle vydal prohlášení, že se do tohoto konfliktu nehodlá zapojit…

Mosad udeřil z dronové základny přímo v Íránu, operaci plánoval roky

Z prohlášení Donalda Trumpa je vidět, jak se mu ulevilo. Ještě před izraelským útokem řekl, že nevěří v dohodu s Íránem ohledně atomové bomby, obával se diplomatického fiaska, ale pak viděl, že někdo tento gordický uzel jednoduše přeťal.

Trump koneckonců netrval na nekonečných jednáních, řekl, že věří v jejich úspěch, ale v opačném případě vždy existuje méně příjemná možnost, kterou by jako prezident USA nerad použil. Svůj cíl už dříve shrnul v jedné větě: Írán nebude mít jaderné zbraně. Díky kroku svého přítele Benjamina může říci, že dodržel dané slovo prezidenta a zároveň prosadil zájem Ameriky nezačít další válku na Blízkém východě.

Vstoupit do diskuse (1 příspěvek)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.