Doprovodný komentář v tiskové zprávě zdůraznil, že za poklesem celkového čísla stály zejména právě složky týkající se dalších měsíců: všechny tři tyto složky (budoucí podmínky pro podnikání, vyhlídky pro zaměstnání, budoucí příjmy) se prudce zhoršily, což odráží rostoucí pesimismus ohledně dalšího vývoje americké ekonomiky v rukou Trumpa a jeho lidí.
Proti zhoršování vyhlídek nebyla imunní žádná část americké společnosti: dubnový pokles důvěry byl plošný ve všech věkových skupinách, ve většině příjmových skupin a napříč všemi politickými inklinacemi.
Amazon, média a deportace
Napjatost politicko-ekonomické situace v USA se dá doložit rozmíškou týkající se Amazonu, jednoho ze světových gigantů v prodeji přes internet. Tento týden se roznesla zpráva, že Amazon plánuje zveřejňovat u položek dovezených do USA vedle celkové ceny i cenu po odečtení cla.
Poloprázdné regály, vyšší ceny. Američané brzy pocítí důsledky Trumpovy politiky |
Každý spotřebitel by tak černé na bílém viděl, jaká část ceny je dána celními přirážkami nedávno prudce zvýšenými Trumpovou administrativou. Šlo by o podobný přístup, jako když prodejci prezentují cenu bez daně z přidané hodnoty a s touto daní. Nebo když zaměstnavatelé prezentují na výplatní pásce hrubou mzdu a čistou mzdu.
Hned týž den se k tomu vyjádřila mluvčí Bílého domu: nazvala tento plán „nepřátelským“ aktem. Amazon během pár hodin přispěchal s upřesněním, že o popsaném zveřejňování dvojích cen uvažoval v rámci celé firmy jen tým provozující nízkonákladovou část eshopu Amazon zvanou Amazon Haul (kde se prodávají položky za 20 dolarů nebo míň), a že i tak byl nápad odmítnut.
Není ani tak důležité, jestli Amazon měl zveřejňování cen bez nákladů na cla v plánu, nebo nikoli. Mnohem důležitější je, že americká vláda začíná tamním firmám zcela bez skrupulí mluvit do jejich komunikace se zákazníky. Uvedení ceny bez cla vedle celkové ceny by bylo jistým gestem nesouhlasu, nicméně samo o sobě nijak lživé. A firma má právo informovat své zákazníky o svých nákladech.
Nápad v Amazonu ukazovat cla na cenách rozlítil Trumpa. Nepřátelský akt, reagoval |
K tomu můžeme přidat třenici vyplynuvší z Trumpova tlak na přejmenování zálivu dosud zvaného jako Mexický na Americký. Tlak se může zdát úsměvný. Až na to, že když se Associated Press, jedna z největších a nejrespektovanějších světových zpravodajských agentur, rozhodla tuto změnu ve svých materiálech neudělat, jejím zástupcům byl zakázán přístup na tiskové konference v Bílém domě. A tam už legrace končí.
Trumpem prosazovaný název „Americký“ oproti „Mexický“ může mnohým připadat lepší – je méně specifický a méně přivlastňovací ve prospěch jedné konkrétní země. Přesto popsaný nevybíravý tlak na novináře působí v zavedené demokratické zemi zcela nepřístojně.
A můžeme přidat příběhy desítek vysokoškolských studentů, které se americké úřady snaží bez řádného soudního přezkumu deportovat ze země jen proto, že nenásilně demonstrovali na podporu Palestinců v Gaze nebo propagovali stanoviska hnutí Hamás.
Jede Trump stále podle plánu? Doba hájení končí a výsledky jsou rozpačité |
O Hamásu, krvavém vpádu jeho ozbrojenců do Izraele v říjnu 2023 a o právu Izraele na brutální odvetu v Gaze si můžeme myslet cokoliv. Nicméně pouhé vyjádření vlastního názoru – pokud je provedeno nenásilnou formou – by ve vyspělé demokracii nemělo být trestáno vůbec, natožpak deportací.
Pokles Trumpovy popularity
Situace v USA tak začíná částečně připomínat Orwellův román 1984, napsaný ve čtyřicátých letech 20. století mimo jiné pod dojmem tehdejšího dění v Rusku a Německu, nebo Kunderův Žert, odrážející situaci v Československu o deset let později. V obou případech jde o líčení světa, kde držitelé totalitní moci diktují ostatním, co a jak mají a nemají říkat, pokud nechtějí být stiženi velmi tvrdým trestem.
O to nehorázněji vyznívají nedávná slova amerického viceprezidenta Vance na mnichovské bezpečnostní konferenci, že větším nebezpečím pro Evropu než Rusko je její vlastní tendence nepřiznávat svým občanům svobodu slova.
Podobnost dnešních USA a (počátků) totalitních států 20. století je ale naštěstí skutečně jen částečná. Roli pojistky proti zvůli mocných zatím poměrně dobře sehrávají americké soudy. Jeden z nich například na základě prvního dodatku tamní ústavy přikázal, aby byl agentuře Associated Press přístup na setkání zástupců Bílého domu s médii obnoven, a jiné soudy zase brzdí studentské deportace.
Zlatý věk USA, bilancuje Trump prvních sto dní ve funkci. Jeho popularita však klesla |
Určité otazníky nicméně přetrvávají: Bude Trumpova administrativa všechna soudní rozhodnutí respektovat? Nedojde – vzhledem k lavině sporných opatření této administrativy – k zahlcení americké soudní soustavy? Nedají američtí voliči této administrativě (která může po skončení Trumpova mandátu pokračovat třeba v čele s Vancem) dost času, aby postupně personálně obměnila soudní soustavu ke svému obrazu?
Přinejmenším na poslední z těchto otázek se zřejmě rýsuje záporná odpověď. Nasvědčují tomu data Conference Board o sílícím pesimismu Američanů v roli spotřebitelů. A taky průzkumy politických názorů americké populace, které naznačují, že popularita prezidenta Trumpa rychle klesá.
