Trump vykreslil Írán jako bezprostřední hrozbu. Tvrdil, že byl krok od jaderné bomby – což je nejspíš lež – a že vyvíjí rakety schopné zasáhnout americké území, což také není zdaleka jisté. Přidal směs skutečných i pochybných příkladů íránských útoků, z čehož vyvodil jednoduchý závěr: bylo nutné udeřit.
Írán nikam nezmizí
Cíle operace? Oslabit Írán. Zničit jeho schopnosti. Rozbít námořnictvo, poškodit letectvo, zdevastovat raketový program a obranný průmysl. Jinými slovy: udeřit co nejsilněji. Naopak změna režimu prý cílem není. I když Trump tvrdí, že režim se už vlastně změnil a je „rozumnější“ a „méně radikální“.
Trump slíbil dva až tři týdny tvrdých úderů na Írán, cíle jsou blízko, řekl |
Diplomacie v jeho vystoupení sice zazněla, ale spíš jako povinná kulisa. Ve skutečnosti je zcela zřejmé, že Trump se rozhodl „vyřešit“ íránský problém silou. Ostatně řekl, že bude Írán bombardovat ještě dva tři týdny a vracet ho „do doby kamenné, kam patří“. Ale co bude potom? Co se stane, až bombardování skončí?
Nejpravděpodobnější scénář je, že Trump vyhlásí vítězství a odejde. Jenže Írán nikam nezmizí. Režim pravděpodobně přežije, bude ještě radikálnější a zároveň přesvědčený, že nad Spojenými státy americkými „zvítězil“. Odnese si z toho, že kdyby měl jaderné zbraně, nikdo by si na něho netroufl. Přesně jako v případě Severní Koreje, jejíhož vůdce, který má jaderné bomby i rakety schopné dopravit je na americkou pevninu, Trump chválí.
Útok, který má zabránit jadernému vyzbrojení Íránu, může ve skutečnosti motivaci k jeho získání jen posílit. USA navíc ztrácejí důvěryhodnost. Trump sice slibuje, že ochrání státy Perského zálivu, ale realita už teď vypadá jinak. Tyto země utrpěly škody, čelí útokům a americký slib ochrany před jakoukoliv škodou zní jako ironie či pošklebování se. Pokud USA nakonec Írán „potrestají“ a pak ho nechají být, bude to pro spojence jasný signál, že na Spojené státy americké není spolehnutí.
Myslíte si, že USA ztrácejí důvěryhodnost?
Americký cynismus
Ještě absurdněji působí Trumpův vzkaz ostatním zemím závislým na ropě z Perského zálivu. Pokud jim vadí problémy v Hormuzském průlivu, mají si prý buď kupovat americkou ropu, nebo si ho otevřít samy. To je cynismus. USA nemají kapacitu nahradit výpadek dodávek z regionu a vojenské „otevření“ Hormuzského průlivu rozhodně není jednoduchá operace, jak dobře vědí i američtí generálové. Navíc právě Trumpova akce vedla k uzavření Hormuzského průlivu a o této možnosti věděl dopředu.
Trump vyhrožuje NATO, ale už nemá čím. Proč se obávat o spojenectví, které je nefunkční |
Trump sice tvrdí, že USA ropu z regionu nepotřebují a že po válce se situace uklidní, ale globální trh funguje jinak. Jakmile se Hormuzský průliv zablokuje, ceny porostou všude včetně USA. A až se znovu otevře – Trump řekl, že to bude automaticky po válce –, Teherán zřejmě bude pokračovat v zavedené praxi a vybírat poplatky za průjezd.
Cenu ropy to zvedne jen nepatrně, ale Teherán získá slušný zdroj příjmů třeba právě na vývoj jaderné zbraně. Navíc to bude neustálá a jasná připomínka toho, že Írán teď má palec na tlačítku cen ropy i ekonomik států Perského zálivu. To nezní zrovna jako ten správný výsledek války, která má za cíl Írán definitivně zbavit jeho moci.
