Kdyby to nevyšlo reálně, zcela jistě to vyjde aspoň verbálně. V televizi, na sociálních sítích díky jeho kontroverzním výrokům získáte dojem, že žádný jiný politik neexistuje. Tohle prostě umí.
Ale možná se mu to povede i jinak. Třeba tím, že USA přikoupí nové území. A stane se vedle otce zakladatele George Washingtona, jak doufá, největším Američanem. Už si vysnil i „Velkou“ Ameriku. Chtěl by připojit Grónsko a Kanadu, kontrolovat celou západní polokouli. Zvýšit tím sebevědomí Američanů a ukázat, že jsou opět první. Kdyby to nevyšlo, aspoň něco z toho vytříská.
Připojení Kanady a Grónska k USA? Trumpovo myšlení připomíná 19. století![]() |
Naposledy takhle Andrew Johnson pořídil v roce 1867 od Ruska Aljašku. I Trump by rád koupil nějakou „nemovitost“ na severu. Už zmiňované Grónsko, autonomní teritorium v rámci Dánska, jehož vláda se snaží na mateřské zemi získat co nejvíc práv. Dánové jsou proti a americkou „nabídku“ odmítli, dokonce kvůli tomu změnili i královský erb. Grónsko tam dostalo čestné místo. Na první pohled je směšné chtít odebrat území spojenci z NATO, které asi do budoucna směřuje k samostatnosti, ale z geopolitického hlediska jde o skvělý nápad.
Zaprvé globální oteplování oblasti pomáhá. Taje a zelená. Současně se v grónských výsostných vodách nalézá velké množství nerostných surovin včetně ropy a plynu a je to cesta k ještě bohatší Arktidě. Vždyť sám Trump, který si moc nedělá z Green Dealu, proslul sloganem: Vrtej, bejby, vrtej.
Kupujeme, ale nemáme na to
Ale hlavně má Grónsko pro USA velký vojenský potenciál. Letitá dohoda s Dánskem už teď dává USA prakticky neomezené právo využívat tamní základnu Thule, jež leží 1 200 kilometrů za polárním kruhem. Zisk Grónska by zabránil i většímu průniku čínských peněz na strategické území, které leží mezi Amerikou a Evropou. Kdyby tam USA postavily raketovou základnu, to by jistě Rusko ani Čínu nenechalo klidnými.
Mráz mění inauguraci, Trump složí prezidentský slib uvnitř Kapitolu![]() |
Jenže by to mohlo zkrachovat na tom nejdůležitějším: kde na to vzít peníze? Předlužené USA si totiž musí co půlrok v parlamentu schvalovat, že mohou ještě víc zadlužit erár.
A podobnou slabinu má i další Trumpova myšlenka, že by USA měly opět kontrolovat Panamský průplav. V roce 1977 se totiž nedávno zesnulý prezident Jimmy Carter dohodl, že ho předá Panamě, a od té doby toho mnozí konzervativci litují.
Pro USA je přístav klíčový, kdykoliv chtějí část vojenské flotily přesunout z východního na západní pobřeží. A pluje tudy zboží z Asie či Evropy na americké západní pobřeží. Na průplav si brousí zuby i Čína, jež se snaží ovládnout důležité světové přístavy a mořské obchodní cesty. A to Trumpa rozčiluje.
Inaugurace prezidenta Donalda Trumpa se blíží. Jak bude probíhat a kdo na ni přijal pozvání?![]() |
Panama by se však příjmu, který z průplavu má, nerada zbavovala. Takže tady by musely USA sáhnout k agresi – a to je nepravděpodobné, protože Trump netíhne k vojenským akcím. Tak se do dějin zapsat nechce, jinak by se ničím nelišil od Vladimira Putina, s nímž se shodne jen v tom, že by také rád rozparceloval svět. To raději nechá dodělat zeď na hranici s Mexikem a dohodne si slevu v Panamském průplavu.
Jeho snaze zapsat se do dějin může zabránit i Kongres, který kontrolují jeho republikáni. Proč? Protože tam mají jen titěrnou většinu a část z nich není vůbec nakloněna dalšímu utrácení. Ani kvůli svému prezidentovi, který se chce zapsat do historie.