Tak co nám říká Trumpova doktrína. V první řadě Amerika přestává být aktivistickým státem, který se bude snažit ostatním mluvit do jejich vládnutí. Šíření demokratických myšlenek už parkuje na vedlejší koleji. To je důsledek politiky Amerika první. Pro USA to bude znamenat, že hodně ušetří. Součástí těchto opatření jsou omezení, která berou peníze domácím i zahraničním neziskovkám.
Donald Trump a jeho stratégové si dále rozdělili svět na dvě půlky – západní a východní. V té západní chtějí dominovat. Z výroků prezidenta i ministra zahraničí Marka Rubia je jasné, že tu jiné velmoci nesnesou. Do této kolonky spadá snaha o zisk Grónska jako předstupně k Arktidě a testování možného nového vztahu s Kanadou i jasné ne pro průnik čínských zájmů do Panamského průplavu. Ač to nebylo řečeno explicitně, v oblasti západní hemisféry by nejspíš Američané byli ochotni zasáhnout i vojensky, považují ji za oblast životního zájmu.
Mír je velmi daleko, míní ruský politolog po Trumpově hovoru s Putinem. EU podle něj bude vyjednávání sabotovat |
Čechy však víc pálí, co bude s východní hemisférou. K té má Trump mnohem volnější přístup. Nebrání se spolupráci, ale už za to odmítá platit. NATO určitě jeho prezidentování přežije. Ale větší míra obranných výdajů se přenese na evropské spojence. Asi ne pět procent HDP, které Trump požaduje, ale půjde o víc než dvě procenta. Evropa však pro něj přestává být životním zájmem. Ne že by jí nebyl ochoten pomoci, ale bude to vždy něco za něco. Trumpova doktrína by se tak dala označit transakční doktrínou, na které musí USA vydělávat. Jedinou výjimkou může být Británie, která má dlouhodobě s Washingtonem výjimečný vztah. A Trump místního premiéra Keira Starmera chválí, ač se mu země sype pod rukama.
Ukrajinský deal
Ale zpět k oné transakční doktríně, ta se už projevuje na Ukrajině. Trump naznačil, že by mohl zemi pomoci, pokud by získal práva na těžbu vzácných zemin, tedy prvků, které jsou klíčové v moderních technologiích. A ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se obchodu bránit nebude. Nemá moc na výběr. Hlavně je to však už druhý vzkaz ruskému „carovi“ Vladimiru Putinovi, že zabral dost území a Amerika by tady chtěla vydělávat na těžbě.
Trumpovy deportace ohrožují stavebnictví. Stojí na imigrantech, ti se bojí jít do práce |
Podobně se bude chovat i k ostatním evropským státům a jedním z nástrojů bude hrozba zvýšení cel. Použil ji už na svém dvorku proti Mexiku a Kolumbii. Obě země najednou začaly přijímat vyhoštěné imigranty a Mexiko i posílilo na hranicích ostrahu proti pašerákům lidí i drog. Se Salvadorem se dohodl, že tam bude vyhošťovat ilegály bez ohledu na původ a dokonce i vězně, kteří mají americké občanství, za což zaplatí. Zase transakční politika.
Pokud ji však použije proti EU, mohlo by v případě nejednoty dojít k jejímu rozbití, což by pro Česko nebyla pozitivní zpráva. Ukrajina je blízko a kdo ví, co se stane. Na druhou stranu Marco Rubio pochválil Polsko a Česko, že se vojensky připravují být první linií na východě Evropy, takže Amerika na tento prostor úplně nerezignuje.
A je také už jasné, kdo bude v Trumpově ose zla – Čína a Írán. Proti Íránu už staví zeď sunnitských spojenců spolu s Izraelem. A Číně dává najevo, že Amerika si chce za všech okolností udržet dominantní pozice v obchodu. Jestli však bude svět podle Trumpa, který stále testuje hranice své moci, fungovat, to se ukáže až za pár let.
