Mnozí lidé tam přišli o úspory a teď přijdou možná i o živobytí. Nedávno totiž turecká centrální banka zvýšila svůj základní úrok na neuvěřitelných 30 procent a bude ho zvyšovat dál. Znamená to drahé úvěry pro lidi i firmy, útlum ekonomiky a propouštění. Světlým bodem by mohlo být to, že ti, kteří mají úspory, o ně nepřijdou inflací. Bohužel ani to neplatí. Inflace se v Turecku blíží k 60 procentům, takže střadatelé přijdou i při 30procentním úroku za rok o téměř třetinu svých úspor.
Povolební Turecko jako známé zlo. Politici z EU Erdogana nesnášejí, ale vyhovuje jim |
To vše proto, že centrální banka dlouho nezvyšovala své úroky, nekrotila jimi inflaci a nechala ji vystoupat do nebetyčných výšin. Teď musí jít s úroky extrémně nahoru. Důvodem byla politika. Nízké úroky byly základem tak zvané erdoganomiky, idejí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který jmenoval vedení banky. Podle Erdogana a několika obskurních ekonomů, na které se odvolával, je důležitější než inflace ekonomický růst a inflaci navíc zvyšují vysoké úroky centrální banky. Klasická ekonomická poučka, že naopak nízké úroky zvyšují inflaci a vysoké úroky ji snižují, podle Erdogana nefungovala.
Nakonec se ale ukázalo, že poučky z učebnic fungují. Realita se odmítla přizpůsobit přání prezidenta. Nízké úroky zvyšovaly inflaci a stal se z toho neúnosný problém. Erdogan nakonec ustoupil, dosadil novou šéfku centrální banky, ta začala zvyšovat úroky a inflace neroste tolik jako před tím. Problém je v tom, že kdyby se razantně zvedly úroky dávno, nemusely by nyní být tak vysoké, inflace by byla už dávno nízká a Turci by byli šťastnější. Stejně jako lidé v dalších zemích, kde centrální bankéři také odmítali včas dostatečně zvýšit úroky a teď tam mají vysoké úroky i vysokou inflaci.
