V článku "Břevno Mlynář” mne v sobotním vydání LN komentátor Martin Zvěřina vyzval, abych "jasně řekl, jaký je pracovně právní poměr Mlynářův k úřadu vlády a v jakých oblastech radí”. Tato výzva budiž příležitostí vysvětlit, jaké je celé zázemí premiéra.
Moji nejbližší spolupracovníci jsou čtyři. Roman Prorok mluvčí vlády, který se především stará o kontakt s novináři. Milan Kupka, ředitel premiérské kanceláře, jehož starostí je hlavně organizace a chod sekretariátu předsedy vlády. Třetím je ředitel Sekce odborných činností předsedy vlády Michal Frankl, který pro mne zpracovává především odborná a hlavně ekonomické témata. A konečně je to Vladimír Mlynář, který je především mým politickým poradcem a u něhož využívám hlavně jeho dlouhé parlamentní a politické zkušenosti s fungováním vlády a politických stran.
První tři jmenovaní jsou zaměstnanci Úřadu vlády, Mlynář pracuje na základě "Smlouvy o poskytování poradenských služeb”, která je časově omezena na období, kdy jsem předsedou vlády. V den mého odchodu ze Strakovky končí tedy i Mlynářova smlouva, která je mimochodem standardní smlouvou Úřadu vlády a v minulosti ji měli podepsánu i poradci mých předchůdců. Pro úplnost dodávám, že pan Mlynář nemá žádnou jinou vedlejší činnost ani příjem, a pracuje pro mne na plný úvazek. Kromě pana Mlynáře pak mám ještě dva externí poradce na částečný úvazek, kteří se věnují už jen vymezenému okruhu problémů: je jím Jiří Polák (pro oblast IT a evropských fondů), a bývalý ministr životního prostředí Petr Kalaš (energetika, životní prostředí). Tolik stručná fakta.
Jednu poznámku si k věci - byť přímo nesouvisí s textem Martina Zvěřiny - ještě dovolím dodat. Když z politických kuloárů, nebo občas i přímo od některých politiků zaznívá, že kolem mne působí jakési "temné okolí”, bylo by dobré to buď dokázat, nebo neříkat. V opačném případě je to totiž jen ošklivá pomluva.
Moji nejbližší spolupracovníci jsou čtyři. Roman Prorok mluvčí vlády, který se především stará o kontakt s novináři. Milan Kupka, ředitel premiérské kanceláře, jehož starostí je hlavně organizace a chod sekretariátu předsedy vlády. Třetím je ředitel Sekce odborných činností předsedy vlády Michal Frankl, který pro mne zpracovává především odborná a hlavně ekonomické témata. A konečně je to Vladimír Mlynář, který je především mým politickým poradcem a u něhož využívám hlavně jeho dlouhé parlamentní a politické zkušenosti s fungováním vlády a politických stran.
První tři jmenovaní jsou zaměstnanci Úřadu vlády, Mlynář pracuje na základě "Smlouvy o poskytování poradenských služeb”, která je časově omezena na období, kdy jsem předsedou vlády. V den mého odchodu ze Strakovky končí tedy i Mlynářova smlouva, která je mimochodem standardní smlouvou Úřadu vlády a v minulosti ji měli podepsánu i poradci mých předchůdců. Pro úplnost dodávám, že pan Mlynář nemá žádnou jinou vedlejší činnost ani příjem, a pracuje pro mne na plný úvazek. Kromě pana Mlynáře pak mám ještě dva externí poradce na částečný úvazek, kteří se věnují už jen vymezenému okruhu problémů: je jím Jiří Polák (pro oblast IT a evropských fondů), a bývalý ministr životního prostředí Petr Kalaš (energetika, životní prostředí). Tolik stručná fakta.
Jednu poznámku si k věci - byť přímo nesouvisí s textem Martina Zvěřiny - ještě dovolím dodat. Když z politických kuloárů, nebo občas i přímo od některých politiků zaznívá, že kolem mne působí jakési "temné okolí”, bylo by dobré to buď dokázat, nebo neříkat. V opačném případě je to totiž jen ošklivá pomluva.
