Pan Zbyněk Petráček má jako komentátor jistě nárok na svůj vlastní názor a postoj, ale ztotožnění celého deníku s názorem, že aktivním udavačům Stb je třeba měrit "jiným metrem" podle toho zda "jen selhali, či ubližovali" mne opravdu zaráží. Minulý režim zcela bez diskuze tak dlouho přežíval a ubližoval nevinným lidem právě i diky těm co (podle pana Petráčka) ve styku s Stb "jen selhali". Díky nim si mohl potvrzovat již zjištěné zprávy, utvrzovat se ve své pravdě a šířit strach a paranoidu. Jak zhodnotíme, zda-li jde o malé či velké selhání, malá nebo velká zbabělost nebo podlost! Jak nastavíme tu hranici mezi ubližováním a selháním?
Pro mne pan Nohavica ubližoval, tvářil se a vystupoval jako člověk se silným protirežimním postojem a přitom stejnému režimu donášel a udával. Vzhledem k tomu, že zde vyjadřuji svůj vlastní postoj - dovolím si osobni přiklad. Moje rodiče patřili k "tiché většině" a já je za to často kritizovala. Až s odstupem času jsem si začala vážit toho, že nepodepsali souhlas se vstupem Spojeneckých vojsk, i když to znamenalo pro otce (na tu dobu) ztrátu slibně rozjeté kariéry, odmítli donášet na kolegy a přátele, i když to znamenalo konec tehdy výjimečné možnosti pracovat v napůl kapitalistické Jugoslávii, odmítli vstoupit do Komunistické strany výměnou za možnost, aby jejich dcera mohla studovat vysokou školu. Je to málo nebo hodně? Nevím - vím jen, že to byli slušní lidé, pro které slova čest a morálka něco znamenala.A na rozdíl od pana Nohavici si na svém názoru během "hlubokého totáče" nestavěli popularitu a obdiv okolí.... Vzdyť "na Nohavicu" se tehdy chodilo jako na v rámci zákona povoleneho "protikomunistického umělce".
Ale zpět k rozdílu udavačského selháni versus ubližování. Minulý režim byl jistě dobře informován jak o panech Krylovi a Kohoutovi, ale detaily o jejich osobních názorech a rozpoloženích mysli (o kterých v případě pana Kryla referoval pan Nohavica) a rozsahu majetku (jak referoval v případe pana Kohouta), jistě pomohli rozšířit možnosti nátlaku na jejich přátele a kontakty v Československu i v zahraničí...A co Nohavicovo udani hudebního publicisty Vladimíra Hanzela a jeho přítelkyně Jarmily Polákove, kteri sbirali podpisy za propuštění Václava Havla z vezeni? Ano Stb o nich jistě věděla, ale přímé svědectví udavače Nohavici ze zákulisí režimem schváleného koncertu jistě napovědělo Stb hodně o rozsahu jejich aktivit a pomohlo je i další v jejich okolí dále a více perzekuovat. Je to málo nebo hodně? Je to ublížení nebo selhání?? Pro mne jistě obojí...
A nedomnívám se, že bych kvůli tomu byla exorcistka, jak se naznačuje ve komentáři.
Pro mne pan Nohavica ubližoval, tvářil se a vystupoval jako člověk se silným protirežimním postojem a přitom stejnému režimu donášel a udával. Vzhledem k tomu, že zde vyjadřuji svůj vlastní postoj - dovolím si osobni přiklad. Moje rodiče patřili k "tiché většině" a já je za to často kritizovala. Až s odstupem času jsem si začala vážit toho, že nepodepsali souhlas se vstupem Spojeneckých vojsk, i když to znamenalo pro otce (na tu dobu) ztrátu slibně rozjeté kariéry, odmítli donášet na kolegy a přátele, i když to znamenalo konec tehdy výjimečné možnosti pracovat v napůl kapitalistické Jugoslávii, odmítli vstoupit do Komunistické strany výměnou za možnost, aby jejich dcera mohla studovat vysokou školu. Je to málo nebo hodně? Nevím - vím jen, že to byli slušní lidé, pro které slova čest a morálka něco znamenala.A na rozdíl od pana Nohavici si na svém názoru během "hlubokého totáče" nestavěli popularitu a obdiv okolí.... Vzdyť "na Nohavicu" se tehdy chodilo jako na v rámci zákona povoleneho "protikomunistického umělce".
Ale zpět k rozdílu udavačského selháni versus ubližování. Minulý režim byl jistě dobře informován jak o panech Krylovi a Kohoutovi, ale detaily o jejich osobních názorech a rozpoloženích mysli (o kterých v případě pana Kryla referoval pan Nohavica) a rozsahu majetku (jak referoval v případe pana Kohouta), jistě pomohli rozšířit možnosti nátlaku na jejich přátele a kontakty v Československu i v zahraničí...A co Nohavicovo udani hudebního publicisty Vladimíra Hanzela a jeho přítelkyně Jarmily Polákove, kteri sbirali podpisy za propuštění Václava Havla z vezeni? Ano Stb o nich jistě věděla, ale přímé svědectví udavače Nohavici ze zákulisí režimem schváleného koncertu jistě napovědělo Stb hodně o rozsahu jejich aktivit a pomohlo je i další v jejich okolí dále a více perzekuovat. Je to málo nebo hodně? Je to ublížení nebo selhání?? Pro mne jistě obojí...
A nedomnívám se, že bych kvůli tomu byla exorcistka, jak se naznačuje ve komentáři.