Pátek 6. prosince 2024, svátek má Mikuláš
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Názory

Členství v NATO, nebo atomovka? Proč je jaderný program, o kterém mluvil Zelenskyj s Trumpem, realistické řešení

Kandidát na amerického prezidenta Donald Trump se sešel v New Yorku s Volodymyrem Zelenským. (27. září 2024) foto: Reuters

Komentář
Dlouho se o tom raději nemluvilo, ale teď je ta nepříjemná věc venku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl kandidátovi na amerického prezidenta Donaldu Trumpovi, že pokud Kyjev nezíská členství v NATO, začne vyvíjet jaderné zbraně. To by si nikdo nepřál, protože by to mimo jiné mohlo spustit kaskádu snah dalších zemí pořídit si atomové bomby.
  13:32

Ostatně dá se odhadnout, že i proto západní politici ujišťují ukrajinské představitele, že se do Severoatlantické aliance dostanou. Naposledy to udělal generální tajemník aliance Mark Rutte, když tento týden prohlásil, že „Ukrajina bude členem NATO a o tom není pochyb“. Jenže pochyby tu jsou a velké a tak Ukrajina skutečně nakonec může skončit u výroby svých vlastních atomových bomb.

Nebezpečná hra

Zatím je to jen nebezpečná hra, metoda nátlaku na Západ, aby více pomáhal Kyjevu a vzal ho pod ochranná křídla Severoatlantické aliance. Dokazují to i vyjádření ukrajinských politiků a expertů. Ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí jako reakci na Zelenského slova oficiálně popřelo jakoukoliv snahu o získání nukleárních zbraní s tím, že Ukrajina zůstává signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a podrží si bezjaderný status.

Zelenskyj pak prohlásil, že jeho rozhovor s Trumpem, který se odehrál sice už v září, ale jeho obsah teprve teď vyšel najevo, se týkal vlastně takzvaného Budapešťského memoranda, kterým se Ukrajina vzdala původně sovětských jaderných zbraní a získala za to záruky své bezpečnosti a územní integrity. To se později ukázalo jako naprosto bezcenné.

Zároveň ovšem Oleksij Ižak z Národního institutu pro strategická studia, který je podřízen prezidentovi Zelenskému, prohlásil, že výroba atomových zbraní na Ukrajině je technicky možná a že za jistých okolností je i politickou možností. Někteří politologové a analytici na Ukrajině pak tvrdili novinářům, kteří byli ochotni jim naslouchat, že Kyjev má dost renomovaných fyziků a dokáže vyrobit bombu v průběhu týdnů. Což je naprostý nesmysl. Má ovšem v sobě jádro pravdy.

Pokud ovšem tahle hra dopadne špatně a Ukrajina nedostane další velké množství zbraní a ani členství v NATO (a to je pravděpodobné, protože uvnitř Severoatlantické aliance jsou země, které budou bránit rychlému vstupu Ukrajiny), Kyjev může skutečně začít vyvíjet jadernou zbraň. Veřejné mínění tomu může být nakonec nakloněno a politici taky.

Na Ukrajině jsou totiž jaderné zbraně spojeny s představou toho, že se jich Ukrajina po rozpadu Sovětského svazu vzdala pro nic za nic a že to byl totální podvod a past nastražená na Ukrajince. Že kdyby Kyjev měl jaderné zbraně, nemusela být válka s Ruskem.

Práce na roky, nikoliv týdny

Realita je samozřejmě poněkud jiná. Ano, Budapešťské memorandum nefungovalo. Nemělo téměř žádnou právní platnost, nebyla to mezinárodní smlouva, jen deklarace, a strany, které je podepsaly – Rusko, USA a Velká Británie – se nezavázaly přijít Ukrajině na pomoc v případě, že bude napadena.

Na druhou stranu Ukrajina v devadesátých letech prostě neměla síly, peníze ani infrastrukturu na udržování jaderných zbraní a vybudování center jejich kontroly a centrální velení, které bylo v Rusku. Prostě neměla na to mít funkční jaderný odstrašující potenciál a vzdát se tehdy sovětských jaderných raket bylo jedinou volbou.

Neznamená to ale, že si Kyjev nemůže nyní jaderné odstrašující síly vybudovat. Vědce i průmysl na to má. Musí ale mít také peníze a čas. Netrvalo by to totiž týdny, ale léta a bylo by potřeba spousta financí. Nejde totiž jen o to postavit jadernou nálož, je také třeba ji zmenšit tak, aby se vešla do rakety či bomby a udělat to tak, aby dokázala přežít transport k cíli a nevybuchla předčasně nebo aby se naopak nerozpadla ve vzduchu či neskončila u cíle bez výbuchu.

Je třeba i vyvinout systémy kontroly a ochrany a v neposlední řadě je třeba mít takových zbraní aspoň vyšší desítky a dobře je schovat. Jinak je nepřítel v pokušení zničit je prvním úderem a může se mu to s velkou pravděpodobností povést.

Pokud Ukrajina nevstoupí do NATO, Ukrajinci se o tento nákladný projekt zřejmě pokusí. Bude to pro ně jediná rozumná volba, jak se uchránit před Ruskem. Mimochodem, k něčemu podobnému se kdysi odhodlal Izrael, aby se chránil před svými silnějšími arabskými sousedy. A přispělo k tomu i to, že politické sondáže ukázaly, že Západ není schopen a ochoten uzavřít s Izraelem účinné spojenectví.

V Kyjevě to logicky vidí podobně. Ukrajinci navíc mají tu výhodu, že ukrajinské jaderné zbraně by za jistých okolností stabilizovaly hranici s Ruskem a tak by padla jedna z hlavní překážek vstupu Ukrajiny do NATO. Ale chceme zrovna tohle?

Autor: