Zatímco ruské stíhačky MiG či bitevníky Suchoj jsou svaly ruského letectva, Berijev A-50 bývá často přirovnáván k „očím“ nebo „mozku“.
Pro Moskvu je to citelná ztráta především proto, že „čmeláků“ má notorický nedostatek. V současnosti je jich ve službě zhruba pět, výrazný pokles z původních deseti, se kterými ruský prezident Vladimir Putin v únoru 2022 spouštěl válku proti Ukrajině.
Berijev A-50 je jedním z nejdražších ruských letadel. Jediný stroj vyjde zhruba na sedm miliard českých korun, tedy desetkrát víc než stíhačka páté generace Suchoj Su-57. Rusům se navíc nedaří berijevy vyrábět ve velkém, poněvadž jejich produkce byla těžce závislá na západních polovodičích.
Není to poprvé, co Ukrajinci na „čmeláky“ cílili. Nyní již slavná operace Spiderweb z června 2025, během které Kyjev útočil drony hluboko za ruskými liniemi, cílila primárně na strategické bombardéry Tupolev, jichž Moskvě poškodil více než 40. Méně známou kapitolou této operace je ale poškození dvou Berijevů A-50 na letišti Ivanovo severně od Moskvy, a to úderem dronu přímo do jeho kotoučového radaru na střeše letounu.
Letouny typu command and control jsou často nedoceněným prvkem moderních vzdušných sil. Když se na jaře loňského roku spekulovalo, zda Evropa může v budoucnu usilovat o strategickou nezávislost na USA, jako jedna z hlavních překážek byl bezpečnostními analytiky citován právě nedostatek létajících radarů.
Zatímco Washington se může pochlubit 120 stroji, Evropa jich dá dohromady jen 35, a to včetně 14 letadel Boeing E-3 se základnou v Německu, které jsou technicky společným majetkem NATO. Tyto nedostatky se ukázaly například během vojenské intervence v Libyi v roce 2011, kdy evropské stíhačky musela podporovat řídící letadla USA.
