Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Proč se nemusíme bát světové války

  14:00
Pomalu se blíží konec roku, a tak je dobré se podívat na ten příští. Hrozeb je na obzoru mnoho, vše ale zastiňuje jedna otázka: Nedočkáme se další světové války? To logicky odvádí pozornost k Ukrajině, kterou se už skoro tři roky snaží obsadit Rusko. A v posledních měsících Moskva za cenu velkých ztrát postupuje vpřed. Dalo by se říci, že i na Rusko je to až moc krvavé.
Ukrajinská armáda se chystá na rozhodující boj o Pokrovsk. (9. prosince 2024)

Ukrajinská armáda se chystá na rozhodující boj o Pokrovsk. (9. prosince 2024) | foto: AnadoluGetty Images

Vysvětlení je snadné. V lednu se postu amerického prezidenta ujme Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin ví, že v tu chvíli se začne jednat, i kdyby nechtěl (ruská ekonomika už teď křičí „prosím!“). Ale do té doby chce dojít co nejdál.

Trump totiž předloží návrh. Půjde asi o příměří. Jaké? To možná ještě neví ani on sám. Ale bude to nabídka, která „nepůjde odmítnout“. Moskva ji po průtazích nejspíš přijme a Ukrajinu bude určitě bolet. Ztratí přinejmenším to území, na kterém stojí holinky ruských vojáků.

Pokud to však Putin s požadavky přežene, mohl by Trumpa naštvat. Budoucí americký prezident totiž nesnáší, když ho soupeř nebere vážně. Považuje se nadneseně řečeno za císaře, kterého nesmí nikdo zesměšnit. To by válku mohlo protáhnout, protože by pak Kyjevu mohl poslat mnohem víc zbraní. Ani pak ale není jisté, že by se Ukrajina dostala na vítěznou vlnu, protože to, co jí nejvíc chybí, jsou vojáci, a je krajně nepravděpodobné, že by jí v tomto pomohli členové Severoatlantické aliance.

Konflikt tak nejspíš příští rok zamrzne na nějakých hranicích, které po dohodě Američanů s Rusy pomohou kontrolovat evropští členové NATO. Pokud by to případně hlídali Američané, nechali by si to od Evropanů pořádně zaplatit.

Oslabené Rusko

Světová válka však z tohoto konfliktu zatím nehrozí, protože i Rusko je oslabené a musí spoléhat na vojenské dodávky od spojenců – Severní Koreje a Íránu. Moskva potřebuje oddech, aby vybavila armádu, a později se pokusí ukrojit další kus Ukrajiny. Putin si dobře nastudoval taktiku nacistického wehrmachtu. Takže klidu na východní hranici EU v dalších letech asi moc nebude.

Válka dronů proti dronům. Ukrajinci si připsali další inovaci

Horká válka se také příští rok nejspíš ochladí na Blízkém východě, kde Izrael musí konečně rozhodnout, co hodlá udělat s Palestinou, aby mu odtamtud nehrozily stálé teroristické útoky. V tom bude mít Trumpovu podporu. Stejně jako při tlaku na Libanon, aby udržel oslabený Hizballáh. Tak jako tak jde o porážku Íránu v oblasti, kterou už zvýraznil rychlý pád jeho spojence, diktátora Bašára Asada. Obecně to ukazuje na jeho oslabení v oblasti stejně jako na postupný ústup Ruska z Blízkého východu. Nedá se ani vyloučit nová občanská válka v Sýrii. Ale vždy půjde jen o lokální konflikty.

Na rozdíl od případu, že by se Peking pokusil vojensky obsadit Tchaj-wan – ale tomu zatím nic příliš nenasvědčuje. To by byl problém, protože příští rok zcela jistě začne plíživá obchodní a celní válka mezi USA a Čínou, pokud Trump nezíská nějaké ústupky. Opět možná ani on sám ještě přesně neví, co by mu stačilo. Chce hlavně vrátit část výroby z Číny do USA.

Mimochodem, všimli jste si, že nepíši o Africe, protože ta bohužel na Západě skoro nikoho nezajímá. Přitom v Súdánu probíhá krvavá občanská válka a režimy v Mali, Čadu a Nigeru se vojensky odstřihly od Francie. Současně v Nigeru, Libyi a Súdánu operují wagnerovci a islamisté si drží pozice. Evropa by se ale o Afriku měla začít co nejrychleji starat, protože je tam mnoho nerostných surovin, a hlavně v případě místních konfliktů zamíří do Evropy další desetitisíce migrantů. A to snad nechceme, ne?