Na první pohled to vypadá jako výrazný úspěch Kyjeva. Ve společném prohlášení americké a ukrajinské delegace je zmíněno příměří, které by mělo platit zhruba měsíc a po odsouhlasení ruskou stranou by mělo být prodlužováno.
Je tu také zmíněna výměna zajatců a civilistů a navrácení ukrajinských dětí unesených do Ruska. Navíc je tu i to, že ukrajinská strana chce, aby do mírového procesu byla zapojena Evropa. To je pozitivní zpráva. Spojené státy pak mimo jednání přislíbily, že obnoví sdílení zpravodajských informací s Kyjevem a také obnoví vojenskou pomoc Ukrajině.
Ukrajina souhlasí s návrhem příměří, USA obnovují zpravodajskou i armádní pomoc |
Chybí tu ale informace o tom, čeho se Kyjev na nátlak Američanů vzdal. Už před začátkem jednání totiž Rubio prohlásil, že se Ukrajina musí vzdát části svého území, které měla před rokem 2014. Není ovšem jasné, jakého území by se to mělo týkat. V roce 2014 zabralo Rusko ukrajinský Krym a část východní Ukrajiny, kde vznikla tak zvaná Doněcká a Luhanská lidová republika.
Minimálně Krymu by se ukrajinští politici dokázali bezpochyby vzdát, i když je otázka, jestli i formálně. V kruzích spojených s ukrajinskou vládou se dlouhodobě spekulovalo i o možnosti vzdát se části Doněcké a Luhanské oblasti. Z praktických důvodů. Část obyvatelstva je proruská, ať už „přirozeně“ nebo působením ruské propagandy, a náklady na poválečnou rekonstrukci těchto oblastí jsou enormní.
Jenže Rusko vtělilo do své ústavy po velké invazi na Ukrajinu v roce 2022, že nedělitelnou součástí Ruska je nejen Krym, ale také celá původní ukrajinská Doněcká, Luhanská, Chersonská a Záporožská oblast. Přitom Rusko nyní kontroluje jen 99 procent Luhanské oblasti, 70 procent Doněcké oblasti a 75 procent Záporožské a Chersonské oblasti.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPokud by součástí nabídky na prodloužení příměří bylo i postoupení dosud neokupovaných částí Ukrajiny Rusku, byla by to pro Kyjev ohromná prohra. Taková, která by se vnitropoliticky téměř rovnala prohře ve válce. Kyjev by musel Rusku postoupit území, která léta vojensky bránil za cenu tisíců lidských životů.
Jak to je, to se zřejmě dozvíme v příštích dnech. Nicméně je pravděpodobné, že bez velkých územních ústupků Rusko příměří nepřijme, případně že nebude toto příměří trvat dlouhou dobu. Zároveň je tu problém v tom, že Ukrajina potřebuje záruky, že na ni vládcové Ruska znovu nezaútočí. Američané však takové záruky odmítají dát. Zbývá tak jedině nějaká evropská záruka nebo možnost vyzbrojit Ukrajinu tak, že bude stejně silná jako Rusko.
Chceme vědět, kam až je Ukrajina ochotná ustoupit a co nám dá, řekl Rubio |
Je ovšem otázkou, zda do něčeho takového chtějí Američané investovat. Zřejmě ne. Jimi navrhovaná dohoda o americké těžbě nerostů na Ukrajině není žádnou skutečnou zárukou a původní rámcová dohoda o americko-ukrajinské spolupráci v této oblasti je více méně jen rámcem, ze kterého budou pramenit další konflikty mezi USA a Ukrajinou v budoucnu. Osud Ukrajiny tak zůstává stále více než nejistý a ke spravedlivému míru je stále daleko.
