Demisi podaly například dvě vicepremiérky (pro integraci se Západem a pro okupovaná území), ministr spravedlnosti, strategického průmyslu, ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů.
Padáka dostal i mimořádně nadaný a charismatický ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Jedná se o vládní krizi, i když většina západních analytiků a novinářů se takovému hodnocení vyhýbá, berou to jako standardní krok odpovídající svéráznému stylu prezidenta Zelenského.
Lavina demisí znamená oslabení Kyjeva
Co vyvolalo tuto krizi, nikdo přesně neví. Nezbývá než spekulovat. Ukrajinci tvrdí, že Zelenskyj změny plánoval už měsíce, takže „den propouštění“ by prý u nikoho doma ani v zahraničí neměl vyhodit pojistky. Jenže kdyby šlo o dlouhodobý záměr nahradit unavené členy vlády čerstvými ministry plnými energie, dalo by se to udělat elegantněji, postupně, způsobem, který by nevnutil dojem, že je vláda v krizi.
Proto je těžké uvěřit tvrzením, že výměna zhruba poloviny kabinetu odráží pevnou politickou a vojenskou sílu země. Lavina demisí vyzařuje spíše oslabení současného vedení v Kyjevě, které k tomuto kroku pravděpodobně nepřistoupilo zcela z vlastní vůle.
Velké rošády v Kyjevě. Co se skrývá za personálním zemětřesením v ukrajinské vládě? |
Málo plausibilní je i scénář, že k rozsáhlé výměně figur v nejvyšších patrech politiky došlo proto, aby prezident odvedl pozornost od neutěšené situace ve vojenské oblasti. Jenže k tomu obvykle dochází obráceně, podle známého pravidla, že v době krize lidé v oblecích odvolávají lidi v uniformách. Ukrajina za více než dva a půl roku války s Ruskem totiž zažila vojenské úspěchy i neúspěchy, ale kvůli tomu prezident nikdy nevyvolal vládní krizi.
Po nevydařené loňské letní protiofenzivě sice v září 2023 odvolal ministra obrany Oleksije Reznikova, ale letos v únoru skončil i vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny generál Valerij Zalužnyj a na jeho místo přišel Oleksandr Syrskyj. Ukázalo se, že stejně jako v jiných státech je i na Ukrajině politika stále důležitější než armáda. Když vidíme opačné řešení, říká se tomu vojenský puč, často aplikovaný v afrických zemích, ale Ukrajině nic takového nehrozí.
Nešlo o nekompetentnost Kuleby, ale jeho vztah s prezidentem
Největší údiv vyvolal odchod ministra zahraničí, jemuž prý chyběla energie při shánění potřebných zbraní. Pokud nový šéf diplomacie Andrij Sybiha nevlastní továrny na výrobu munice, tanků, stíhaček, raket, dronů či systémů protivzdušné obrany, těžko dokáže zajistit pro Ukrajinu více zbraní než jeho předchůdce.
O nesmírně schopném Kulebovi si každý může myslet, co chce, ale je absurdní předpokládat, že se Američané a spojenci Kyjeva domluvili, že kdyby místo něj přišel někdo jiný, poslali by na Ukrajinu mnohem více zbraní.
Velký reset v Kyjevě pokračuje, demisi podal i šéf diplomacie Kuleba |
Takže o nekompetenci Kuleby nemůže být řeč, spíše se jedná o velké napětí mezi ním a prezidentem. Také se říká, že z vlády museli odejít lidé, kteří nebyli dost loajální vlivnému politikovi Andriji Jermakovi, šéfovi kanceláře prezidenta.
Lze tedy konstatovat, že kromě pár lidí kolem Zelenského nikdo přesně neví, proč došlo ke změnám ve vládě. Připomíná to styl autoritářských režimů, kde k podobným rozhodnutím dochází tzv. sub rosa, tedy tajně, bez sebemenšího zapojení veřejnosti. K něčemu podobnému by v Izraeli, který rovněž vede existenční válku, těžko mohlo dojít.
