Podle ukrajinské vojenské rozvědky mělo jít o výstrahu dalším zrádcům. Zavražděný byl soudcem okresního soudu ve městě Černihiv v Záporožské oblasti, po vpádu ruských vojsk zůstal v okupovaném městě a prý dobrovolně přistoupil na spolupráci s ruskými okupanty.
Výstraha všem zrádcům. V okupované části Ukrajiny zabil výbuch soudce |
Druhá informace je podobná. Taktéž bomba pod karoserií, akorát pod autem bývalého starosty nyní okupovaného ukrajinského města Enerhodar, který se posléze stal zaměstnancem Záporožské jaderné elektrárny ovládnuté Rusy. A zase to zdůvodnění - zradil Ukrajinu.
Nevím, jestli soudce odsoudil nějakého Ukrajince k fatálnímu trestu, nebo stačí to, že zůstal, kde byl, ale říkám si, pokud by šlo o první eventualitu, atentát bych chápala trochu snáz. Pokud ale jen zůstal, musím se ptát, jestli by nebylo dobré znát důvod. Třeba to setrvání nebylo zas tak dobrovolné, anebo se, a to nelze taky vyloučit, prostě cítil být víc Rusem než Ukrajincem.
Musím říct, že o takových věcech nepřemýšlím až teď. Kdykoli slyším nebo čtu o nějakém zrádci jako vrcholném zločinci, říkám si, ale co když měl jen jiný názor, než se považovalo za správné? Fakt je, že pokud vaši zem přepadl ozbrojený agresor, je špatné dát se do jeho služeb. Lze si představit, jak se na spolupracující můžou dívat blízcí vojáka, který v boji proti uchvatitelům přišel o život nebo třeba o nohy.
Rusko útočilo na jih Ukrajiny. Jeden člověk zemřel, dalších 16 je zraněných |
Kdo ale trochu zná situaci v pohraničních územích, například i u nás, nebo si jen přečetl knížku Karin Lednické o Karviné, asi tuší, jak to bylo například po první světové válce v tamním regionu. Místní polskou komunitou byl označován za zrádce každý Polák, který v novém Československu poslal dítě do české a nikoliv do polské školy. Mnozí totiž považovali za uchvatitele Masarykovu republiku, která Sedmidenní válku o sporné území Těšínska (1919) vyhrála.
Přemýšlím, jestli není problém zrádců problémem prohrávajících. Možná, jenže on někdy přetrvává, i když se z prohrávajících stanou vyhrávající. Po skončení druhé světové války bylo tohle označení dlouho frekventované i u nás. A to jsme tenkrát byli po té prohře spojené s mnichovskou smlouvou zase na straně vítězů.
Členství Ukrajiny v NATO teď nepřipadá v úvahu. Země není srovnatelná s rozděleným Německem |
Oblíbené je označování jednotlivých nepřátel i v dnešním Rusku. Mně ale leží na srdci spíš ta Ukrajina, protože od Ruska jsem nikdy moc dobrého nečekala. Od Ukrajiny čekám. A tak se bojím, aby po soudcích a starostech nepřišli na řadu taky třeba učitelé, zdravotníci, úředníci a další ukrajinští občané, kteří tak zvaně zklamali. Zvlášť, když tam je (a dlouho zřejmě ještě bude) mezi lidmi spousta zbraní a mnoho z nich je přesvědčeno, že zrádci nezaslouží nic jiného než smrt.