Jeho slova vyvolala debatu o tom, jaké důsledky může mít návrat tisíců vojáků z fronty a jaké kroky jsou nutné k zajištění stability nejen na Ukrajině, ale i v celé Evropě.
Jako po afghánské válce?
Duda přirovnal možnou situaci na Ukrajině po válce k situaci v Sovětském svazu a následně v Rusku v 90. letech, kdy návrat veteránů z afghánské války vedl k prudkému nárůstu organizovaného zločinu. Kolaps Sovětského svazu tehdy vedl k destabilizaci mnoha regionů a nárůstu kriminality nejen v Rusku, ale i v západní Evropě a USA. Vojáci vracející se z afghánské války často nacházeli uplatnění v kriminálních strukturách nebo jako žoldáci.
Novelu o činnosti pro cizí moc, kterou Pavel sotva podepsal, Blažek ještě upraví |
Podle Dudy by podobný scénář mohl nastat i nyní. Válka na Ukrajině má přitom mnohem větší rozsah než sovětská intervence v Afghánistánu – jak co do počtu obětí, tak co do intenzity bojů. To znamená, že i její dopady mohou být hlubší a dlouhodobější. „Představte si situaci, kdy se tisíce lidí vracejí z fronty domů. Mnozí z nich budou trpět psychickými problémy, jako je posttraumatická stresová porucha, a budou se vracet do vesnic a měst, kde najdou zničené domy, továrny bez práce a žádné perspektivy,“ uvedl polský prezident.
Tento problém by podle něj mohl mít přeshraniční dopady, zejména na Polsko a další země, které přijaly miliony ukrajinských uprchlíků. Netřeba dodávat, že jednou z nich je Česká republika, která je zemí s největším množstvím uprchlíků na počet obyvatel v rámci unie. Na jeden tisíc obyvatel České republiky připadá asi 35 držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny. V celé Evropě vykazuje větší podíl běženců v populaci už jen mimounijní Moldavsko, kde uprchlíci tvoří zhruba pět procent obyvatel.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí s Dudovými obavami nesouhlasí. Ve svém prohlášení zdůraznilo, že ukrajinští vojáci nejsou hrozbou pro evropskou bezpečnost, ale naopak jejím garantem. „Od roku 2014 prošly frontou stovky tisíc Ukrajinců, a přesto nedošlo k žádnému významnému nárůstu kriminality ani hrozeb pro Polsko či Evropu,“ uvedlo ministerstvo.
Rizika příměří
Před riziky rychlého příměří už varovala zpráva „Čtyři scénáře pro konce války na Ukrajině“ britského institutu pro mezinárodní vztahy Chatham House. Podle ní varianta příměří a zmražení konfliktu je pro stabilitu Ukrajiny velmi riziková. Takový krok by vyvolal obvinění z defétismu v armádě, bezpečnostních složkách i v širokých vrstvách společnosti. Otevřeně by se projevila frustrace z rozhodnutí, která vedla k těžkým vojenským ztrátám. To by bylo výhodné pro Moskvu, protože by to vážně oslabilo legitimitu Zelenského a rozdělilo veřejnost.
Podle autora zprávy Johna Lougha by přijetí dohody o příměří mělo zásadní dopad na prezidentské a parlamentní volby, které by následovaly po zrušení výjimečného stavu – za předpokladu, že by příměří vydrželo. Pokud by se Zelenskyj rozhodl kandidovat na znovuzvolení, čelil by tvrdému zkoumání toho, proč byla země špatně připravena na invazi, proč například nebyl evakuován Mariupol, proč ruské síly na počátku války dokázaly obsadit rozsáhlé části Chersonské oblasti, nebo zda byla strategie bitev u Avdijivky a Bachmutu správné. Není těžké si polde Lougha představit, že by veřejné rozhořčení vedlo k vyšetřování civilních i vojenských představitelů odpovědných za obranu země – včetně samotného Zelenského. Utrpěla by nejen jeho osobní popularita, ale jeho strana Služebník lidu by nejspíš přestala existovat jako politická síla.
Česko se musí připravit na další vlnu ukrajinských uprchlíků. Ti už u nás zůstanou |
Vnímání porážky by demoralizovalo armádu, demotivovalo společnost a vyvolalo obvinění ze zrady Západu, což by ruská propaganda ještě více zesílila. Scénář „zamrzlého konfliktu“ by nepochybně vyvolal v tamní společnosti vážné otázky ohledně závazku západních spojenců pokračovat v podpoře Ukrajiny a upřímnosti pozvání do EU. Pocit deziluze by pak vedl k další vlně emigrace a k šíření organizovaného zločinu.
Tolik analýza Chathan House. Polský prezident Duda proto zdůraznil nutnost masivní podpory Ukrajiny po skončení války – nejen ekonomické, ale i bezpečnostní. Podle něj bude klíčové zajistit pořádek a stabilitu uvnitř země, aby se zabránilo šíření chaosu za její hranice. Nebezpečí, že Ukrajina sice neprohraje válku, ale prohraje mír, nelze podceňovat.
