Pondělí 2. srpna 2021, svátek má Gustav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Názory

ULIČNÝ: Čeština není němčina aneb Za nápady s novojazykem vystrkuje růžky další ideologie

Jana Valdrová foto:  Petr Topič, MAFRA

Názor
ÚHEL POHLEDU - Dnes Evropská unie ve svých orgánech národní jazyky nejenže nepotlačuje, ale naopak je povyšuje na jazyky jednací a připomíná i 21. únor jako Den mateřského jazyka.
  19:00

V pátečním pořadu ČT 24 Události, komentáře tvrdila Jana Valdrová, zřejmě s cílem podpořit poslanecký návrh o možnosti volit ženská příjmení v mužské podobě, že ženská příjmení se v našem prostoru používala nepřechýleně už před rokem 1945. Pravda je, že nuceně se tak dělo jednak za Rakouska, kdy to vládnoucí suverén německého jazyka vyžadoval z byrokratických důvodů, avšak za protektorátu šlo především o cílené prostředky poněmčování; po roce 1918 se ovšem přechylovalo tam, kde to české příjmení dovolovalo, i oficiálně.

Paní Valdrová tedy čerpá své nápady zřetelně jen z němčiny a německých genderových jazykových kampaní a nedbá, že jde o jazyk typologicky značně češtině vzdálený. Vedle toho se však projevuje i jako kodifikátorka své nové češtiny, ačkoliv jako germanistka svázaná s rakouským univerzitním prostředím má o češtině ponětí asi na úrovni české maturity. Tvrdí totiž, že nepřechýlená mužská příjmení užitá pro ženy by se také nesměla skloňovat. To jest nejen Paní Svoboda řekla paní Novák, ale i například Premiéry se zúčastnila paní Kopecký s dcerou Novotný.

Možná ale paní V. časem změní názor, protože ještě před více než deseti lety žádala souhrnné neutrální označení pro studenta a studentku pomocí výrazu studující, ale po upozornění, že máme také přívlastky typu všichni brněnští studující proti všechny brněnské studující, začala volat po výrazu studenta (v jejím duchu třeba brněnská studenta, ale co plurál: všechny brněnské studenty?).

Běda tomu, kdo je proti

Svou nekompetentnost projevuje autorka už léta jak v neznalosti českého jazykového systému, tak v revolučním lavírování mezi rody: jednou je podle ní nutné ženský rod od mužského odlišit, jindy zase ho s tvary mužskými ztotožnit. Vysvětlení je jednoduché – paní dr. Valdrová není jazykovědkyně, nýbrž jazykoideoložka. A ideologie nehledí na nějakou vědu, ideologie chce změnit svět a lidi, takže nějaký jazykový systém je jí lhostejný.

Iracionální nadšení pro vše nové je ostatně pro české prostředí typické, vzpomeňme jeho vzplanutí po druhé válce, vzpomeňme všech těch svazáků a svazaček, kteří/které chtěli/y budovat nový svět podle sovětského vzoru. Dnes za nápady s novojazykem vystrkuje své růžky další ideologie, opět s čertovým kopytem cílené změny lidí a lidstva, tentokrát na základě jejich tělesnosti.

Obdobně jako v případě rasové teorie nacistů a třídní teorie komunistů se lidé mají dělit podle iracionálního hlediska, a to více než dvou pohlaví, a běda tomu, kdo se proti tomu názorově postaví! Budou se tedy za pár desítek let dnešní ideologové omlouvat lidstvu, jako jsme to slyšeli od našich tehdejších mladých obroditelských komunistů?

Ideologům je zbytečné něco vymlouvat a dokazovat, jde jen o to, aby se veřejného prostoru nechopili intelektuální užiteční idioti, po nichž nastupuje, jak jsme se už dvakrát v evropských dějinách přesvědčili, ke skutečné moci lůza. Zdánlivě neškodné blábolení o ženských příjmeních, schválené však naší sněmovnou, je ovšem v souvislosti s některými pirátskými nápady o (ne)identifikaci pohlaví v dokladech varováním.

Úroveň mluvené spisovné češtiny klesá

Varováním je také nezájem o důležitější věci, než je gender. Není to jen pomalé vyrovnávání mezd žen a mužů na stejných pracovních pozicích a ulehčování pracovního zapojení matek malých dětí. Z hlediska užívání češtiny je to především klesající úroveň mluvené spisovné češtiny, zejména u neprofesionálních mladých veřejných mluvčích, neschopnost vyjadřovat se kultivovaně na veřejnosti při oficiálních příležitostech, a především nespisovná mluva ve školní výuce nejen ze strany žáků, ale i učitelů, zvláště v Čechách.

Autor: