Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Trump odbrzdil vývoj umělé inteligence. Projekt Stargate je bránou k proměně světa, jak ho známe

Horizont   15:00
Donald Trump neztrácí čas. Den po inauguraci, zatímco svět stále diskutoval o jeho projevu a o gestikulaci Elona Muska, oznámil mamutí investici do infrastruktury umělé inteligence (AI). Projekt nazvaný Stargate, do kterého se zapojily společnosti OpenAI, SoftBank a Oracle, má během čtyř let investovat až 500 miliard dolarů.
Fotogalerie4

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Tato částka, která téměř dvojnásobně přesahuje roční HDP Norska, má Spojeným státům zajistit náskok v globálním závodě o prvenství v oblasti umělé inteligence. Čína, která má stejný cíl, už nasazuje vlastní těžké kalibry. Startup DeepSeek představil model konkurující nejpokročilejším systémům OpenAI, zatímco ByteDance, vlastník TikToku, investuje miliardy do AI infrastruktury a Huawei se chlubí vlastními AI čipy.

Nový projekt Manhattan

Noční můrou pro USA je představa, že je Čína předběhne ve vývoji tzv. Artificial General Intelligence (AGI) – obecné umělé inteligence, která by dokázala zvládnout jakýkoli úkol na úrovni lidské inteligence, nebo ji dokonce překonat. Právě proto Stargate evokuje asociace s projektem Manhattan, jenž Americe zajistil atomovou bombu. Pro srovnání, ten tehdy stál dvě miliardy dolarů, což by dnes odpovídalo přibližně 30–50 miliardám.

Evropa v tomto globálním souboji stojí nepřekvapivě na okraji. I když projekty jako francouzský model Mistral vypadají slibně, na kontinentu svázaném regulacemi mají jen malou šanci udržet krok s Američany a Číňany.

Důležitější než klima

Jedním z hlavních cílů projektu Stargate je výstavba obřích datových center, která budou sloužit k vývoji a provozu pokročilých modelů. Tato centra, označovaná jako průkopnická infrastruktura umělé inteligence (frontier AI infrastructure), budou mít enormní energetické nároky. Například OpenAI plánuje centra s výkonem pět gigawattů – odpovídajících spotřebě několika velkoměst.

Gazu vyčistíme. Trump chce přesunout Palestince do Jordánska a Egypta

Trump proto exekutivním příkazem uvolnil regulační omezení, včetně pravidel pro čistou energii, aby urychlil jejich výstavbu. Jinými slovy, opatření na ochranu klimatu ustupují do pozadí, aby bylo možné zajistit dostatek levné energie pro vývoj AI.

Tento krok sice může vést k nárůstu emisí skleníkových plynů, ale Trump byl zvolen s jiným mandátem – zajistit, aby Amerika byla první. Trump proto ruší i Bidenova bezpečnostní opatření pro vývojáře. To zase znamená, že Amerika upřednostní rychlost ve vývoji AI před ochranou před případnými negativními dopady.

Revoluce na obzoru

Projekt Stargate vyvolal žárlivou reakci Elona Muska, který na své síti X prohlásil, že uvedené částky nejsou zdaleka jisté. Šéf OpenAI Sam Altman mu odpověděl, že je špatně informován. Bez ohledu na tyto výměny názorů je jasné, že Trumpova Amerika vstoupila do závodu o AI na plné obrátky.

Děje se to v situaci, kdy je revoluce dost možná na obzoru. Odborníci se totiž shodují, že některá z předních společností v oboru, pravděpodobně OpenAI, brzy oznámí průlom v podobě tzv. super-agentů na úrovni absolventů Ph.D. Tyto systémy budou schopny plnit složité úkoly – od návrhu softwaru, přes analýzu finančních rizik až po organizaci firemní logistiky – rychleji a přesněji než tým lidí.

V podcastu u Joea Rogana Mark Zuckerberg předpověděl, že tyto technologie by mohly brzy nahradit středně kvalifikované pracovníky v IT sektoru. V budoucnu by dokonce mohly umělé inteligence stavět i vlastní aplikace.

Věštby a varování

Tento vývoj ale zároveň vyvolává obavy z masové automatizace a ztráty pracovních míst, zejména mezi mladými lidmi vstupujícími na trh práce. Končící národní bezpečnostní poradce Jake Sullivan minulý týden v rozhovoru pro server Axios varoval, že AI by mohla vést k rozšíření výroby zbraní, narušení trhu práce a lavině dezinformací. Zároveň zdůraznil potřebu mezinárodní spolupráce, podobné té při regulaci jaderných zbraní.

Studená sprcha pro Dánsko. Trump zavolal, že to s Grónskem myslí vážně

Trumpova administrativa však míří plnou parou vpřed. Na rozdíl od Sullivana a jeho šéfa Bidena, jehož administrativa se zaměřovala na regulaci a bezpečnost AI, Trump vsadil na deregulaci a rychlý rozvoj ve spolupráci s technologickými „kmotry“ Muskem, Bezosem, Altmanem, Zuckerbergem či Cookem. Všichni zmíněni ostatně zpečetili spojenectví svou přítomností na inauguraci.

Spojenectví s velkým technologickým byznysem však vyvolává kontroverze i uvnitř hnutí MAGA. Bývalý Trumpův ideolog Steve Bannon varuje před „zlými technologiemi, které vezmou lidem práci“ – včetně těch, kteří volili Trumpa. Nezdá se však, že by Trump Bannovým „věštbám“ naslouchal.