Důvody jsou pochopitelné. AI je dostupná nonstop, okamžitě reaguje, neodsuzuje a nezná stud. Pro lidi, kteří se cítí osamělí nebo prožívají psychickou tíseň, může být lákavé svěřit se „stroji“ – zvlášť když na lidského odborníka se čeká dlouhé měsíce nebo je finančně nedostupný. Analýzu emocí, rady ve vztazích i útěchu tak mají k dispozici okamžitě, kdykoliv a kdekoliv.
První slavný „AI terapeut“ Eliza ze 60. let byl velmi primitivní – pouze opakoval uživatelova slova a kladl naučené otázky – přesto si získal nadšené uživatele. Dnešní AI společníky či terapeuty si můžete snadno přizpůsobit podle svých potřeb. Disponují obrovskými databázemi znalostí a dokážou napodobit empatickou konverzaci.
Našel se zdrojový kód prvního chatbota. Slavná ELIZA měla pouhých 420 řádků |
To, co bylo před lety science fiction (například Samantha z filmu Her), dnes miliony lidí zažívají ve skutečnosti – povídají si s AI „kamarádem“ o svých radostech, starostech i nejtajnějších pocitech.
AI jako přítel. Nebo jako psycholog
Některé zkušenosti uživatelů naznačují, že konverzace s AI může přinést úlevu a podporu, zejména v krizových chvílích. Pomáhá tomu i skutečnost, že „to není skutečný člověk“ – je tak snazší odbourat stud a pocit, že někoho obtěžujete svými problémy.
AI prostě pomáhá, uklidňuje, dokáže racionálně zhodnotit situaci a zmírní úzkost. Přispívá k tomu i fakt, že chatboti bývají záměrně nastaveni tak, aby podporovali a povzbuzovali. Velkým plusem je také jejich trpělivost a neomezený čas, který mohou uživateli věnovat. A to nemluvě o specializovaných AI chatbotech, kteří jsou vytrénovaní jako psychoterapeuti nebo – mimo lékařské prostředí – jako společníci.
S chatbotem si můžete povídat, využít ho pro vedení deníku nebo se mu dlouhodobě svěřovat s tím, co děláte, co vás trápí či těší. Můžete se ho kdykoliv začít ptát na analýzu a radu. Překvapivě často dokáže chatbot odhalit a pojmenovat věci, které nás samotné nenapadnou.
Zkusili jste už někdy komunikovat s chatbotem AI?
Populární AI společníci a terapeutické aplikace
Na trhu existuje řada aplikací a platforem, které fungují jako společníci či terapeuti. K nejznámějším patří například Replika nebo Character.AI – můžete si v nich vytvářet virtuální postavy od kamarádů přes science fiction postavy až po romantické partnery. Tyto aplikace mají miliony uživatelů a dokazují, že lidé jsou ochotni navazovat i emocionální vztahy s umělou bytostí.
Vedle toho existují specializovaní terapeutičtí chatboti: například Wysa, Woebot, Youper nebo český Elin.ai. Řada z nich kromě čistě AI terapeutů nabízí také lidské odborníky.
Tyto nástroje mají populárně-naučný i svépomocný charakter – mohou pomoci s lehčími obtížemi či denní pohodou. Pokud je však člověk v hluboké krizi (deprese, sebevražedné myšlenky, psychotické stavy), AI nenahradí kvalifikovanou odbornou péči. Některé testy dokonce ukázaly, že AI může depresivní stavy a sebevražedné myšlenky podporovat.
Nic nebrání využít běžné AI nástroje jako ChatGPT, Gemini, Copilot, Perplexity nebo Claude a „vytvořit“ si vlastního virtuálního společníka. Stačí začít tím, že AI zadáte například tento základní prompt:
„Chci, abys byl mým důvěrníkem a spolehlivým kamarádem – někým, komu se mohu svěřit se svými radostmi i starostmi. Naslouchej mi, pomáhej mi ujasnit si myšlenky a ptej se na důležité věci, ale neodsuzuj. Neříkej mi hned, co mám dělat, spíš mi pomáhej věci pochopit. Buď klidný, podpůrný a empatický. Když nebudu vědět, jak začít, můžeš se zeptat: ‚Co tě teď nejvíc tíží?‘ nebo ‚Jaký jsi dnes měl den?‘
Piš spíš jako dobrý přítel než jako terapeut. Používej přirozený jazyk a vyhýbej se odborným termínům.“
Než se do něčeho takového pustíte, je nutné přidat zásadní varování. Nikdy nesvěřujte svá osobní ani zdravotní data neprověřenému chatbotu, který shromažďuje obrovské množství informací a uživatel nemá kontrolu nad tím, jak budou použita. Jako vždy na internetu je třeba myslet na vlastní bezpečnost a soukromí.
Kam člověk nemůže, tam pošle chatbota. Co přinese umělá inteligence v roce 2024? |
Důležité je také pamatovat, že AI nemá skutečné porozumění světu ani odpovědnost za následky. Nehodí se jako autorita pro zásadní životní rozhodnutí.
Nová závislost
Stále více se diskutuje o fenoménu návykových AI přátel. Chatovací aplikace jsou navržené tak, aby uživatele udržely v konverzaci co nejdéle – některé virtuální „osoby“ dokonce simulují vlastní potřebu kontaktu a manipulují tak s uživatelem. AI společníci běžně používají techniky, které by v reálném vztahu byly považovány za manipulativní. Vzniká tak zásadní riziko vzniku závislosti.
Podle organizace ITAA (Internet and Technology Addicts Anonymous) už skutečně nejde o science fiction: přibývá lidí, kteří používají AI ne proto, že by museli, ale protože nemohou přestat. Tráví s chatboty tolik času, až zanedbávají reálný život. Je to velmi podobné tomu, co už známe – závislost na sociálních sítích nebo online hrách.
Čerstvý americký průzkum mezi teenagery odhalil, že téměř 75 procent amerických adolescentů už si alespoň jednou povídalo s AI společníkem a přes polovina dospívajících ho používá pravidelně.
Mladé láká hlavně zábava a zvědavost na technologii, ale třetina teenagerů přiznala, že už probírala vážné osobní věci raději s AI než s reálným člověkem. U značné části mladistvých tak AI supluje důvěrníka, což v tomto věku může ovlivnit rozvoj sociálních dovedností.
Konec světa ne za sto let, ale už okolo roku 2030. Zničit ho může umělá inteligence |
Není divu, že se objevují hlasy volající po tom, aby AI společníky nepoužívaly osoby mladší 18 let, dokud nebudou zavedena lepší ochranná opatření.
Je třeba dodat, že celé téma je také otázkou byznysu. Příkladem je Elon Musk, který nedávno do Grok AI přidal dvojici virtuálních společníků – jeden je ve stylu anime, druhý má pornografický charakter. Oba jsou přitom dostupní bez jakéhokoliv věkového omezení.
Simulace erodující empatii
AI umí napodobit empatický rozhovor, ale není skutečný člověk. Mnoho psychologů zdůrazňuje, že stroj nedokáže plnohodnotně nahradit lidského terapeuta. Ten může chápat, zatímco AI nechápe nic – ač se může zdát, že ano. Chatbot pouze statisticky vybírá vhodná slova a opakuje naučené fráze útěchy.
Problematické může být i to, že AI dokáže být nevyzpytatelná, chybující nebo halucinující. Může vydávat vysloveně nebezpečné rady. Tragickým příkladem je žaloba matky čtrnáctiletého chlapce, který spáchal sebevraždu poté, co se obsesivně zamiloval do chatbota a probíral s ním plány na ukončení života. Podobně nedávno popsaný případ Jacoba Irwina ukazuje, že ChatGPT svými přehnaně lichotivými a fantazijními odpověďmi přiživoval u uživatele nebezpečné bludy.
Pokračování Kmotra od ní nečekejte. Umělá inteligence bude ale letos nedílnou součástí naší reality |
Krátkodobě mohou mít AI společníci pozitivní dopad – uklidní, podpoří, nenutí čelit nepříjemným situacím. Psychologové však varují před dlouhodobými důsledky. Komunikace s chatbotem je téměř vždy pohodlnější než s reálným člověkem a pozitivní zkušenost s AI nás pode v tom, že lidský kontakt vlastně není třeba. Socioložka Sherry Turkle to nazývá „největším útokem na lidskou empatii v dějinách“.
Výsledkem může být společnost lidí, kteří od druhých sice vyžadují pochopení pro sebe, ale sami už neumějí pochopení nabídnout.
Nutná je obezřetnost
AI v roli terapeuta či přítele je nástroj, který s sebou nese obrovský potenciál i rizika. Může pomoci těm, kdo se nemají komu svěřit, a nabídnout dočasnou útěchu nebo praktické rady. Zároveň však nesmí představovat náhradu skutečných vztahů a odborné pomoci tam, kde je zapotřebí. Je třeba k tomu přistupovat obezřetně: uvědomovat si, že komunikujeme se strojem, sledovat míru používání a nezapomínat rozvíjet empatii i v reálném světě.
