Umělá inteligence dorazila do škol. A řada učitelů panikaří. Školáci najednou odevzdávají skvělé referáty, počítají příklady v rekordním čase, nebo dokonce bez znalosti většiny slovíček porozumějí cizojazyčnému textu. Tedy – ne sami. Mají k tomu v umělé inteligenci (AI) dobrého pomocníka, kterého se naučili využívat často mnohem lépe než jejich kantoři.
Tématu jsme se před pár dny věnovali i na stránkách MF DNES. A citovali velký průzkum Centra prevence rizikové virtuální komunikace Univerzity Palackého v Olomouci mezi 28 tisíci dětmi a studenty. V něm se k používání AI při domácích úkolech přiznala třetina tázaných a desetina ji používá jako novodobý tahák při písemkách.
Kdo z vás dělí na papíře
A je z toho oheň na střeše, protože mnozí mají jasno: „Děti umělou inteligenci zneužívají a samy se nic nenaučí!“ Prosím vás, kalkulačky jste se taky báli? Já vím, báli, jako bych zase byla malá holka: „Kalkulačku nebudeš mít vždycky v mobilu – a kdo pak bude za tebe dělit trojciferným číslem?“ Kdo dnes nepoužívá kalkulačku v mobilu a zarputile dělí s tužkou v ruce, ať hodí kamenem.
Pokračování Kmotra od ní nečekejte. Umělá inteligence bude ale letos nedílnou součástí naší reality![]() |
Velké novinky a změny zpravidla vyvolávají velké vášně. Pokrok ale pobuřuje zejména ty, kteří na něj nedokážou reagovat. Některé děti, k nevoli mnoha dospělých, prostě jenom někdy dokážou vycítit, že není potřeba umět dělat úplně všechno. A že je naprosto v pořádku nechat si pomoci.
Učitelům rozhodně nezávidím. Prakticky z měsíce na měsíc musí změnit všechno, na co byli dlouhé roky, možná i celé dekády zvyklí. Přenastavit své postupy a taktiky, vymýšlet úkoly a cvičení, která i za přítomnosti AI mají smysl. Ukazuje se totiž, že samotné biflování už neobstojí. A mnohem důležitější je poznávání a osvojování si nových dovedností a chápání principů, dávání si informací do souvislostí.
Umělá inteligence u tabule: jak se čeští kantoři vypořádávají s nástupem virtuálního pomocníka![]() |
Nedávno jsem seděla na rozhovoru s člověkem, který vystudoval vesmírné inženýrství ve Velké Británii. Vykládal mi, jak si užíval, že na rozdíl od některých svých vrstevníků nemusel složitě konstruovat rozsáhlé výpočty, ale rovnou si zkoušel navrhnout software pro satelit. Protože výpočty za něj dělal speciální program. Jemu stačilo, že chápal, co program umí a jak ho má používat. A kam se případně podívat, aby si dohledal, co nezná.
Debata o tom, zda je dobré AI a její nástroje využívat, je asi stejná, jako kdybychom řešili, jak se autem dostat do dovolenkové destinace, kterou jsme ještě nikdy nenavštívili. Budete se učit trasu nazpaměť podle popisu kamaráda, který už na místě byl? Budete si memorovat každou vesničku, zatáčku a každý kruhový objezd? Nebo snad budete spoléhat na spolujezdce, který vám bude cestu luštit z podrobné papírové mapy?
Troufám si tvrdit, že neuděláte ani jedno – jednoduše vezmete do ruky mobil a spustíte si v něm navigaci. Ta vás navíc upozorní třeba na překročení rychlosti v daném úseku nebo vám rovnou kvůli kolonám ukáže rychlejší trasu. Jen je dobré počítat s tím, že navigace není stoprocentně spolehlivá, a třeba se budete muset na správnou odbočku k hotelu zeptat kolemjdoucích.
A co umělá inteligence, sežere nás?![]() |
Umělá inteligence je nástroj. A jako u každého nástroje je i u ní dobré, když co nejvíce lidí chápe, jak se používá. Protože když nástroj ovládá jen hrstka populace, může se z něj jednoduše stát nebezpečná zbraň.
Deepfake? Pssst!
Právě proto je z celého zmiňovaného průzkumu z Olomouce nejvíce zarážející a také nejvíce hodný pozornosti následující údaj: 7 433 dotázaných ve výzkumu uvedlo, že ve škole o AI nikdy neslyšelo. Tedy, vážení a milí bez kalkulačky po ruce: je to více než čtvrtina!
A to je malér. Žijeme v době, kdy za pomoci umělé inteligence vznikají třeba pornografické materiály, které zneužívají fotky a videa reálných lidí. A takzvaný deepfake, tedy vytváření falešného digitálního obsahu, motá hlavu uživatelům sociálních sítí třeba i s přetvořenými videi státníků, kteří „říkají“ věci, jež by skoro mohly zavdat záminku k mezinárodnímu konfliktu.
Nový trestný čin: krádež cizí tváře. Za zneužití umělé inteligence může v Česku hrozit vězení![]() |
Abychom zvládli úspěšně čelit rizikům a snižovali je, musíme chápat, jak vznikají. A to se nám povede jen tehdy, když nebudeme před umělou inteligencí zavírat oči.
Proto nezakazujme dětem ve školách pracovat s moderními technologiemi, v životě to budou potřebovat. A je lepší, když se s nimi naučí pracovat zavčas a poznají rizika, než aby jim ujel vlak. Vysvětlujme jim, jak, kdy a proč po AI sáhnout. Vždyť právě školy jsou tu od toho, aby děti vedly k poznávání a vzdělávání se. Testování není to hlavní. A už vůbec ne testování operací, které za nás na pár kliknutí udělá „robot“.