Na první pohled je jasné, proč to Trump dělá. Vyjadřuje tak svoji nelibost nad tím, že evropští spojenci v NATO nepomohli ve válce s Íránem a že německý kancléř Friedrich Merz řekl, že Trump prohrál. Navíc k tomu dodal, že tam Američané nemají žádnou strategii a že Teherán nyní Ameriku před očima světa ponižuje. Ješitný Trump si to nemohl nechat líbit. Zvláště když je to pravda, a jak známo, kvůli pravdě se každý nejvíc zlobí.
USA stáhnou z Německa 5000 vojáků, oznámil Hegseth. Řekl i časový rámec |
Ekonomická rána
Trump tak chce potrestat Merze a počítá s tím, že stažení amerických vojáků způsobí německému kancléři problémy. Ne ani tak tím, že by ukázal nelibost Washingtonu. To Merzovi politicky neuškodí. V Evropě totiž roste kritika Spojených států zprava i zleva a k Trumpovi se po jeho útoku na Írán a zavádění protievropských cel už raději nehlásí ani národovecké strany typu německé Alternativy pro Německo (AfD).
Trump chce Merze zasáhnout ekonomicky, protože na současný počet 36 tisíc amerických vojáků v Německu je navázáno přímo deset tisíc a nepřímo 70 tisíc německých pracovních míst. Stažení 15 procent amerických vojáků tak bude mít ekonomický dopad. A s podobnými dopady počítá Trump i ve Španělsku a Itálii.
Berlín reaguje na plán stažení vojáků USA. Přítomnost je i ve vašem zájmu, varuje |
Otázkou ovšem je, zda dojde k poměrnému snížení počtu německých pracovních míst. Vzhledem k tomu, že není jisté, že dojde k uzavření některých z dvaceti velkých amerických základen a objektů, jako jsou Ramstein, Spangdahlem, Grafenwöhr, Vilseck, Katterbach, Illesheim atd. – může na nich jen být snížen stav personálu, nemusí se počet Američany zaměstnávaných Evropanů příliš propadnout. Navíc ani větší ztráta pracovních míst nemusí nic znamenat. Evropa nejsou Spojené státy, kde se přetahují dvě politické strany, výsledky jsou velmi těsné a zaměstnanost v pár oblastech může rozhodnout celostátní volby.
Problematické spíš je, že to může celkově oslabit evropskou bezpečnost, zejména vůči Rusku. Je to signál slabosti NATO. Trump totiž stahuje vojáky v době, kdy se bezpečnostní situace zhoršuje, nikoliv v době, kdy se čeká mír, jako tomu bylo v době, kdy americký prezident Barack Obama stahoval z Evropy americké tanky. Záleží ale na tom, jaké jednotky chce Trump stáhnout. Podle toho budou vypadat praktické dopady. Uvidíme až podle detailů.
Donnyland na Donbasu? Pokus naklonit si Donalda Trumpa se Kyjevu může vymstít |
Zatím největší ranou evropské bezpečnosti je to, o čem se tolik nemluví: Američané nepošlou do Německa jednotku vyzbrojenou střelami s plochou dráhou letu Tomahawk a hypersonickými střelami a nedojde zřejmě ani na americké posílení evropské protiraketové obrany. Přitom NATO s tím při obraně Evropy počítalo a Evropané nedokážou tyto systémy nahradit.
Limity stahování
Zdá se, že Trumpova naštvání na Merze využili lidé z prezidentova okolí, kteří si už dávno přáli, aby se Evropa pokud možno sama starala o svou bezpečnost a aby se Spojené státy tím pádem mohly více vojensky věnovat západní polokouli a také přípravě na možnou konfrontaci s Čínou. Byť není vůbec jasné, zda Trump sám chce reálně s Čínou soupeřit, nebo se s ní raději dohodnout. Nicméně tito lidé částečné stažení USA z Evropy propagovali léta a měsíce ho zřejmě s Trumpem připravovali.
Podle Merze USA v Íránu selhávají. Obavy z dopadů války v Evropě rostou |
Zároveň ovšem Spojené státy stále potřebují stabilní Evropu. Už jen proto, že je to spojenec i proti Číně a navíc důležitá základna, odkud mohou Američané, jak se říká, „promítat“ svou sílu do vzdálených koutů zeměkoule. Ostatně právě evropské základny umožnily, aby americký vojenský zásah proti Íránu byl tak rychlý a masivní.
To ovšem limituje možnosti amerického stahování. Pokud by se ovšem Američané začali z Evropy a z vedoucích funkcí v NATO stahovat příliš rychle a masivně, povede to k rozklížení Aliance, k problémům se stabilitou kontinentu, a to Americe neposlouží. Jenže to si Trump zatím zřejmě neuvědomuje.
