Poté co izraelský premiér Benjamin Netanjahu pohrozil v rámci rozsáhlého tažení proti hnutí Hizballáh útokem na jižní Bejrút, Íránci mírová jednání pozastavili. A urovnání v Libanonu se rázem stalo z jejich strany podmínkou pro jejich pokračování s tím, že se stane i součástí celkové mírové dohody.
Pro USA i Izrael je to komplikace, protože oba aktéři nechtěli, aby tomu tak bylo. Je zde ale ještě další zádrhel: cíle USA a Izraele se v íránském konfliktu začínají rozcházet. Američané si už možná uvědomili, že Írán k nějaké kapitulaci nedonutí, a proto chtějí alespoň dosáhnout jakýsi status quo se zemí, kterou si nemohou úplně podrobit.
Pro Izrael je něco takového nepřijatelné: nehodlá připustit, že Írán navzdory všem tlakům zůstane fakticky vlivným regionálním aktérem, a proto je třeba se smířit s realitou jeho přítomnosti. To by byla těžká rána pro postavení Izraele na Blízkém východě.
Při izraelských útocích v Gaze zemřelo několik lidí. Boje pokračují vzdor příměří |
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se tak možná rozhodl hrát operací v Libanonu – i kvůli říjnovým parlamentním volbám, ve kterých mu jde o udržení premiérského křesla – vabank. Chtěl také ukázat rozhodnost před svými krajně pravicovými koaličními partnery.
Tentokrát ale narazil na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten si sice uvědomuje, že se Izrael musí vůči Hizballáhu bránit, jenže další velmi tvrdý postup na libanonské frontě by mohl mírová jednání s Teheránem potopit.
Drsný telefonát
Proto v „drsném“ pondělním telefonátu Netanjahua fakticky přinutil, aby ofenzívu vůči Bejrútu stopnul. Otevřelo to i cestu k libanonsko-izraelskému ujednání s americkým patronátem, které má vést k příměří mezi Hizballáhem a Izraelem a následně k nějaké ucelenější mírové dohodě. Podmínkou bylo, že dojde k vzájemnému stažení sil obou zemí z rizikových zón dotyku, nad nimiž přebere kontrolu libanonská armáda.
Jsi blázen, nebýt mě, sedíš ve vězení! řval Trump na Netanjahua kvůli Libanonu |
Panovalo nad tím uspokojení i na izraelské straně: ministr obrany Jisra’el Kac prohlásil, že se rýsuje perspektiva největší bezpečnosti pro severní Izrael za posledních 50 let.
Optimismus ovšem neměl dlouhého trvání. Šéf Hizballáhu Naim Kásem dohodu rezolutně odmítl jako kapitulantskou a vyzval libanonskou vládu, ať o ničem dále nejedná.
Přesto to nemusí znamenat úplný krach mírového ujednání. Izraelský list Haaretz citoval izraelské a libanonské představitele, že navzdory kategorickému veřejnému stanovisku Kásema se Hizballáh kloní k přerušení bojových akcí, pokud tak učiní i Izrael. Zda k tomu skutečně dojde, uvidíme v příštích hodinách a dnech.
Je čas ukončit válku v Íránu, vzkázala Trumpovi Sněmovna reprezentantů USA |
Na izraelské vnitropolitické scéně to ale kvůli situaci v Libanonu vře. Opozice obviňuje Netanjahua z neúměrného podrobení se americkým zájmům. Jenže Netanjahu s ohledem na izraelskou vojenskou závislost na USA nemá příliš velký prostor pro manévrování.
V každém případě ale íránský konflikt přináší i dosud nevídaný nesoulad do dlouholetého americko-izraelského spojenectví. A s tím asi Tel Aviv při zahájení operace proti Íránu nepočítal.
