Má jít o svého druhu ujištění, že USA budou nadále poskytovat Evropě jaderný deštník. Nikoli proti Sovětskému svazu, ale jeho nástupci Rusku. Tentokrát to však nemusí fungovat.
Jde především o psychologii. Pokud se pár desítek či dokonce stovka taktických jaderných zbraní přesune blíž k Rusku či se zvýší vyzbrojení amerických sil v Evropě, na poměru sil a výsledcích případné války to nic nezmění.
Dnešní členové NATO se však stejně jako ti původní v padesátých letech 20. století obávají, že by americký prezident nemusel chtít riskovat zkázu New Yorku a Washingtonu kvůli odvetě za zničení Hamburku či dnes Rigy.
Ujištění spojenců o přízni
Pokud by ale tehdy Sovětský svaz či dnes Rusko zaútočilo na americké jaderné zbraně, USA by musely odpovědět. A zaútočit by v případě války Rusko na americké atomové základny mělo. Ujistit spojence o americké přízni by mělo i to, že by šlo o formálně sdílené jaderné zbraně, byť pod americkou kontrolou. Nad cíl by je mohly dopravovat evropské letouny.
USA zvažují rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích |
Jak uvádí NATO, cílem takového uspořádání je poskytovat „nejaderným spojencům NATO platformu pro formování jaderné politiky a plánování Aliance jako prostředek k zajištění jejich bezpečnosti, aniž by musely jaderné zbraně získat“.
Jinak řečeno, zabránit dalšímu rozšiřování jaderných zbraní. To je důležité, protože v Polsku se veřejně mluví o možné výrobě vlastní atomové bomby. A Polsko je toho schopné. Je to jen otázka ceny, nikoli technických schopností.
Uklidňující prášek
Oproti padesátým letům 20. století je tu jeden velký rozdíl. Jaderné odstrašení včetně nukleárních zbraní v Evropě mělo nahradit velké konvenční armády, které byly nutné na obranu před Sovětským svazem, ale na které Evropané neměli prostředky. A i pro Američany to byla levnější alternativa.
Nyní má jaderné odstrašení nahradit americké vojáky stahující se z Evropy. Jinými slovy, má to být uklidňující prášek pro Evropany, kteří se bojí amerického stažení. Znak toho, že ve Washingtonu na ně stále myslí a budou je bránit. Je to ale pravda?
Kinžaly, ponorky... Rusové na závěr cvičení předvedli strategické jaderné zbraně |
Podle Financial Times není dohoda na spadnutí a americký prezident Donald Trump dal nejednou najevo, že se mu do obrany Evropy nechce. Rusko proto může oprávněně věřit, že k přesunu jaderných zbraní nedojde, a pokud ano, Američané je v případě nějaké krize raději odvezou. Evropanům by pak zbyly jen letouny draze uzpůsobené pro nesení amerických jaderných bomb, ale beze zbraní, a oči pro pláč.
